Globální pandemie do významné míry ovlivňuje tok zboží a má dopady na celosvětový obchod a logistiku. Nepředvídatelnost v námořní dopravě postavila firmy před několik výzev a přiměla je klást si častěji nové otázky: Dorazí naše zásilky včas? Povede nízká úroveň zásob k vyprodání zboží? A co můžeme udělat pro to, abychom náročnou situaci zvládli?
Kuehne+Nagel, přední světová logistická společnost, poukazuje na dvojici faktorů, která vyvolává aktuální nestabilitu nákladní námořní dopravy. Jedná se zejména o problémy s vybavením a přetížení přístavů. Tyto faktory byly vyvolány především tržním vývojem v průběhu loňska. Na začátku roku 2020 totiž objemy nákladní dopravy vlivem pandemie globálně poklesly a ve druhé polovině roku zase výrazně vzrostly. Nárazový nárůst vedl k náhlé potřebě přesunout prázdné přepravní kontejnery, což způsobilo prudký pokles celosvětové dostupnosti těchto přepravních platforem. Situace v přístavech začala být proto kritická a dodnes zažívají historicky největší přetížení. K zajištění plynulého pohybu nákladu totiž není dostatek zdrojů. Lodě zůstávají zakotvené dny až týdny, než se vůbec dostanou k terminálu.
„Přetížení přístavů má zásadní dopad na spolehlivost námořní přepravy a garanci včasného doručování. Maximální kapacita přístavů je překročena zhruba o 20 % a očekáváme, že výkonnost námořní dopravy bude v průběhu roku 2021 stoupat jen velmi pozvolna,“ říká Miroslav Pudil, generální ředitel společnosti Kuehne+Nagel pro Českou republiku a dodává, že přepravní firmy mohou tuto nespolehlivost kompenzovat několika způsoby, mimo jiné například více výjezdy z jednoho přístavu nebo volbou alternativních tras, které zrychlí dodavatelský řetězec a zajistí, že se zboží dostane k zákazníkům včas.
Dopady incidentu v Suezském průplavu
Klid do vod námořní přepravy nepřinesl ani nedávný incident v Suezském průplavu. Nehoda lodi Ever Given způsobila dlouhodobé zpoždění vykládek a na obou stranách asijsko-evropského obchodního kanálu se nahromadilo přes 400 plavidel. Ke zpoždění však nedošlo pouze u plavidel, která zůstala uvízlá přímo v Suezu. Zrušeny byly i další plánované plavby a řada lodí musela přesměrovat svůj náklad do jiných přístavů, což v extrémních případech vyústilo do zpoždění zásilek o 15 až 20 dní. Mnoho plavidel dorazilo do cílových přístavů současně, a to vedlo k jejich ještě většímu přetížení. „Pro nezbytné zboží samozřejmě existují alternativy. Zásilky, které musejí být neodkladně naloženy, lze také do finálních destinací směrovat prostřednictvím leteckých služeb, železničních tratí z Číny do Evropy nebo pomocí kombinované námořní a letecké přepravy,“ vysvětluje Miroslav Pudil.
Námořní přeprava reflektuje trendy
Pandemie nezkomplikovala jen každodenní provoz v přístavech, ale změnila i chování lidí. Nové realitě se musí přizpůsobovat i segment námořní přepravy. Výjimečná situace a omezení maloobchodu po celém světě vedly k nepředvídatelnému růstu e-commerce, zvýšenému významu city logistiky a růstu poptávky ze segmentu B2C. Je vysoce pravděpodobné, že spotřebitelé si zachovají nové návyky, které si osvojili během pandemie, a proto tyto trendy zůstanou aktuální už napořád.
Na lodní přepravu má dlouhodobý dopad i změna společenského myšlení. Stále více se firmy zamýšlejí nad dopadem svého podnikání na životní prostředí. Na jedné straně je k tomu vede vlastní motivace, na straně druhé je zde sílící tlak ze strany zákazníků, kteří jsou často ochotni dát přednost udržitelnějším alternativám i za vyšší cenu.
„Zákazníci mají stále častěji možnost zvolit si například ekologičtější trasu v námořní přepravě nebo si připlatit za udržitelnější palivo v přepravě jak lodní, tak letecké. Dále jsou tu samozřejmě iniciativy vedoucí k eliminaci uhlíkových emisí, kdy kupříkladu my neustále zvyšujeme portfolio našich služeb vedoucích k CO2 neutralitě. Věříme, že do budoucna poptávka po těchto zelených alternativách ještě poroste,“ doufá na závěr Miroslav Pudil.
Text: Kuehne+Nagel
Foto: Václav Podstawka