Společnost Gebrüder Weiss ČR poskytuje přepravní a logistická řešení s cílem maximálně podpořit podnikání každého zákazníka. V posledních letech úspěšně rozvíjí také logistiku nebezpečného zboží zahrnující nejen přepravu, ale také skladování tohoto sortimentu.
Na pozemku o rozloze 75 000 m2 v Jenči byla nejdříve vybudovaná jedna hala pro skladování nebezpečného zboží a díky rozvíjející se spolupráci s jednotlivými klienty byl areál postupně rozšiřován. Sklad je koncipován pro více klientů a umožňuje skladování nebezpečného zboží všech kategorií kromě radioaktivních látek a výbušnin. To je jediné omezení. Skladují se zde peroxidy, hořlavé kapaliny I. a II. třídy, kyseliny, zásady, vysoce toxické látky. „Postupem času jsme zjišťovali, že každý náš klient potřebuje uskladnit nějaké nebezpečné zboží. Ať už se jedná například o zimní směsi do ostřikovačů nebo autobaterie. Vybudovali jsme proto sklad vyhovující platným předpisům, kterými se skladování nebezpečného zboží musí řídit,“ vysvětluje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel společnosti Gebrüder Weiss ČR, a dodává, že spolupráce s klienty funguje na dlouhodobých kontraktech. Snahou je zajistit komplexní servis veškerého sortimentu, včetně nebezpečného zboží, aby měl každý zákazník vše doslova pod jednou střechou.
Avízo s důležitými informacemi
Pracovníci skladu musí vědět dopředu, jaký typ nebezpečného zboží budou přijímat, protože potřebují připravit vhodný skladovací prostor, zajistit oddělení od neslučitelných látek, připravit ochranné prostředky a bezpečnostní opatření. Avízo obsahuje především tyto důležité informace: UN číslo (čtyřmístné identifikační číslo látky), oficiální název látky (přesný název podle ADR), třídu nebezpečnosti, obalovou skupinu, množství zboží a typ obalu.
Důležitost avíza potvrzuje Aleš Soldán, vedoucí logistiky společnosti Gebrüder Weiss ČR, který zdůrazňuje: „U chemického zboží potřebujeme vědět předem, jaké konkrétní zboží můžeme očekávat. Musíme si být jisti, že pro dodávané zboží budeme mít dostatečnou kapacitu tak, aby zboží bylo umístěno v dedikovaných oblastech skladu dle svých chemických vlastností. Na základě bezpečnostních listů jsou s předstihem zakládány skladové karty, které podle vlastností látky při příjmu určí, kam bude konkrétní látka umístěna. Pracovníci ve skladu potřebují vědět, s jakým zbožím budou na příjmu manipulovat a kam jej mají následně uložit.“
Důležitou část logistického toku zboží představuje kontrola na příjmu do skladu, během které je nutné ověřit, že dodávka odpovídá tomu, co bylo avizováno a co je uvedeno v dokladech. Na přijmu zboží do skladu Gebrüder Weiss ČR probíhá dvoustupňová kontrola. Nejprve na rampě, zda je zboží v pořádku vzhledem k údajům v dokladech a také kontrola neporušenosti obalů. Následuje položkový příjem, v jehož rámci je kontrolováno, zda souhlasí množství uvedené v dokladech.
„Pokud není zboží na příjmu v pořádku, rozhodujeme se, zda jej převezmeme, nebo zásilku dopravce odveze zpět. Snažíme se nezaskladňovat zboží, které neodpovídá tomu, co je uvedeno v dokladech,“ zdůrazňuje Aleš Soldán. „Pokud je zboží v pořádku, je ukládáno podle požadovaných pravidel, která se týkají jeho povahy a stupně nebezpečnosti, do příslušných sekcí a komor ve skladu.“
Systém záchytných van
Sklad pro nebezpečné zboží musí být vybaven tak, aby zajišťoval bezpečné skladování a manipulaci s látkami. Musí mít vhodné regály nebo záchytné vany, které zabrání úniku kapalin do okolí. Důležitá je také požární ochrana, například hasicí přístroje a protipožární zařízení. Sklad musí být dobře větraný a označený bezpečnostními značkami podle druhu nebezpečí. Součástí vybavení bývají také havarijní prostředky, například sorbenty na zachycení uniklých látek a osobní ochranné pomůcky pro pracovníky.
„Podlaha našeho skladu byla vybudována jako systém záchytných van, takže pokud by došlo k nějaké nehodě, nedostane se uniklá látka mimo určený sektor,“ vysvětluje Jan Kodada a doplňuje, že v jednotlivých sekcích skladu jsou instalována zážehová čidla, která v případě detekce iniciují spuštění sprinklerů. Hasit je možné vodou, pěnou a CO2. Nejpřísnější bezpečnostní opatření jsou ve skladech kapalných hořlavých látek a peroxidů, které musí být děleny do samostatných požárních úseků s různými požadavky a úrovněmi vybavení: důležitá je několikanásobná výměna vzduchu oproti běžnému skladu, teplotní režim, různé způsoby hašení nebo například maximální výška uskladnění.
„Pokud je vyslán signál, že něco není v pořádku, přichází nejprve na ostrahu naší firmy, která jej potvrdí nebo alarm vypne. Pokud je alarm potvrzen, odchází na pracoviště Hasičského záchranného sboru,“ uvádí Aleš Soldán.
Kontrolují se etikety i doklady
Expedice nebezpečného zboží probíhá podle objednávek jednotlivých zákazníků. Konkrétní pokyny skladník obdrží od WMS. Expedovány jsou homogenní i heterogenní palety. Po vychystání se každá zásilka zabalí a jsou na ni nalepeny příslušné etikety. Následně přechází do transportního systému a je přepravena na překládkovou plochu. Tam dochází ke kontrole značení a dokladů, které zásilku provázejí.
„Každá naše pobočka odpovídá za to, že zboží odcházející ze skladu je správně označeno etiketami a má v pořádku dodací listy,“ zdůrazňuje Jan Kodada. Za nakládku na vozidlo vždy odpovídá odesilatel. Nicméně nakládky se účastní také řidič, který společně se skladníkem zkontroluje, zda bylo zboží správně naloženo z hlediska přepravy podle dohody ADR. Rovněž kontrolujeme, jestli vozidlo splňuje požadavky na přepravu podle dohody ADR. Jedná se především o správnost značení a výbavu vozidla.
Zaměstnanci ve skladu s nebezpečným zbožím musí být pravidelně školeni z hlediska bezpečné manipulace s nebezpečnými látkami. Musí se orientovat v základní problematice skladování nebezpečného zboží. Důležité je rovněž, aby uměli správně používat osobní ochranné prostředky. Musí také vědět, jak postupovat při havárii nebo úniku nebezpečné látky.
„V rámci naší firmy probíhají pravidelné audity od interních i externích auditorů. Nad rámec certifikací ISO 9001; 14001 a TAPA (Transported Asset Protection Association) spadáme také pod evidenci PZH, což je systém řízení rizik zaměřený na prevenci závažných havárií podle českého zákona č. 224/2015 Sb.,“ doplňuje na závěr Jan Kodada.
Text a foto: Václav Podstawka