V každém skladu existují určitá rizika související například s provozem manipulační techniky nebo pádem břemene. Jakým způsobem je možné rizika eliminovat a předejít úrazům?
„Ve skladu dle našeho názoru hrozí rizika mimo jiné z nedostatku prostorových řešení. Například se jedná o nevhodné uspořádání skladových prostor, úzké a materiálem zužované komunikace, nedostatečný manipulační prostor a nedostatečnou šířku uliček (ČSN 26 9010). Setkáváme se rovněž s tím, že dopravní komunikace pro pohyb osob a dopravních prostředků nejsou od ostatních ploch se stejnou úrovní výrazně odlišeny. Navíc dopravní komunikace nebývají dostatečně široké a trvale volné (příloha k nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Dále dopravně provozní řešení v řadě případech vytváří riziko konfliktu pěší versus manipulační technika, případně pád skladovaného břemene z regálových systémů,“ uvádí Jiří Kysela metodik/inspektor pro manipulaci a skladování a zdvihací zařízení Státního úřadu inspekce práce, který našemu časopisu poskytnul následující rozhovor.
Kde provozovatelé skladů nejčastěji chybují?
Podle našeho názoru je největším nedostatkem ve skladových provozech vyhledávání a hodnocení konkrétních rizik na pracovišti, kde je činnost vykonávána, a následné seznamování zaměstnanců s vyhledanými (konkrétními) riziky a přijímání opatření k jejich odstranění. Z informačního systému Státního úřadu inspekce práce o pracovních úrazech je zřejmé, že mezi nejzávažnější nedostatky ve skladových provozech lze zařadit riziko ohroženi zaměstnanců dopravou na pracovišti, a také například nestanovení parametrů pro stohování, to je maximální výšky pro stohování, která jsou zpravidla určována odhadem a intuitivně. Rozhodnutí se zjednodušeně řečeno nechává na zaměstnanci. Zásadní riziko, a to nejen ve skladových provozech, spočívá v tom, že zaměstnavatelé neprovádí v potřebném rozsahu teoretická ani praktická školení zaměřená na konkrétní pracoviště, konkrétní podmínky vykonávané práce a používání konkrétní manipulační techniky včetně ověření znalostí (§ 101, § 102, § 103 zákoníku práce).
Můžete uvést nějaký příklad konkrétního úrazu?
Při přenášení zboží postižený (z vedlejšího skladu) vstoupil do jízdní dráhy manipulačnímu vozíku, čímž došlo ke zlomení dolní končetiny. Nebo obsluha vysokozdvižného vozíku (VZV) vyjížděla pozadu od uloženého boxu s hotovými výrobky zpět na komunikaci pro VZV. Při začátku jízdy neviděl žádnou osobu, tak začal couvat. Nejprve zatočil doleva a po cca třech metrech doprava, aby vyjel na komunikaci určenou pro VZV. Při manévru během jízdy vzad, ucítil náraz VZV do překážky. Okamžitě vystoupil z VZV a na pravé straně viděl ležet pracovnici z jiného oddělení.
Co by mělo udělat vedení firmy, aby rizika eliminovalo?
Jsme toho názoru, že zaměstnavatel by měl stanovit účinný systém řízení a kontrolní v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to nejen v návaznosti na ustanovení obecně platného právního předpisu, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (§ 102), ale také i dalších souvisejících právních a ostatních předpisů vztahujících se k dané problematice. Dalšími právní předpisy, které se vztahují k bezpečnosti práce a bezpečnému provozu technických zařízení ve skladových provozech jsou například zákon č. 309/2006 Sb., dále nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 390/2021 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb., nařízení vlády č. 375/2017 Sb., nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Ostatními předpisy k zajištění BOZP jsou dále například i technické normy (ČSN 26 9030, ČSN 26 8805 apod.), viz ust. § 349 zákoníku práce.
Problematika ruční manipulace týkající se i skladových provozů (vymezení ruční manipulace s břemenem, hygienické limity pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou, mužem atd.) je rovněž uvedena například v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podstatné je, a to nejen ve skladových provozech, že nikdo jiný, než zaměstnavatel neodpovídá za splnění všech zákonem stanovených povinností v oblasti bezpečnosti práce. Jednou z povinností zaměstnavatele je například soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění (§ 102 zákoníku práce).
Jak by se měli chovat zaměstnanci?
Musí například bezpodmínečně dodržovat zaměstnavatelem stanovené pracovní postupy, dále vnitřní organizační směrnice, používat předepsané a přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, neustále se soustředit na prováděné činnosti a zadané úkoly, a to s ohledem na prostředí, ve kterém je činnost prováděná například s ohledem na pohyb osob a manipulační techniky a také se nepohybovat v prostorech, které neznají.
Z kontrolních zjištění je zřejmé, že v řadě případů zaměstnavatelé nejsou dostatečně důslední například v případě dodržování vnitřních organizačních směrnic (skladového řádu – čl. 4.1.1 ČSN 26 9030), dopravního řádu – příloha č. 1 NV č. 168/2002 Sb.) apod. Ve výsledku zaměstnanci dělají zpravidla to, co jim zaměstnavatel umožní (používání mobilů za jízdy v manipulačním vozíku, nepoužívání bezpečnostního pásu, rychlá až nebezpečná jízda, nepoužívání přidělených OOPP atd.). To znamená, že zaměstnanec v oblasti bezpečnosti práce jen kopíruje pravidla zaměstnavatelem nastavená a trpěná.Chování zaměstnanců ovšem rovněž negativně ovlivňuje nízká úroveň kontrolní činnosti vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (§ 101 odst. 2 zákoníku práce).
Je práce ve skladech chemických látek nebezpečnější?
Tyto sklady dle našeho názoru vyžadují přísnější měřítka, a to z pohledu nejen bezpečnosti práce, ale také z pohledu ochrany životního prostředí a požárního nebezpečí. I ve skladech chemických látek a chemických směsí každý zaměstnavatel je dle ust. § 102 odst. 1 zákoníku práce povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Dále dle ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.“
Zaměstnanci, kteří přicházejí do styku s nebezpečnými látkami, musí být mimo jiné v potřebném rozsahu seznámeni s účinky těchto látek, se způsoby, jak s nimi zacházet, s ochrannými opatřeními, se zásadami první pomoci, s potřebnými asanačními postupy a s postupy při likvidaci poruch a havárií. Co je podstatné, zaměstnanci musí být s vnitřními organizačními předpisy prokazatelně seznámeni. Zaměstnavatel musí ověřit, že problematice zaměstnanec porozuměl, čímž lze v řadě případů eliminovat riziko možného vzniku pracovního úrazu, a to i ve skladových provozech.
Za rozhovor poděkoval Václav Podstawka.
Foto: Václav Podstawka