Různé
I když v loňském roce byli zaměstnavatelé nuceni na určitý čas omezovat docházku zaměstnanců na pracoviště, počet pracovních úrazů oproti roku 2019 klesl pouze o necelou desetinu. Z 44 552 případů v roce 2019 na 41 358 případů v roce 2020. Ovšem počet úrazů, které skončily smrtí, v roce 2020 oproti 2019 narostl.

Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad dohromady zaznamenaly v loňském roce 108 pracovních úrazů s následkem smrti. Číslo vzrostlo oproti roku 2019, kdy se stalo smrtelných úrazů 95, téměř o pětinu.

Mezi nejčastějšími nebezpečnými situacemi, které vedly na pracovišti k smrtelnému úrazu, byly dopravní nehody, pády z výšky či na rovině, zasažení předmětem nebo náraz do něj či přimáčknutí nebo vtažení do stroje. V počtu smrtelných pracovních úrazů vede stavebnictví, zpracovatelský průmysl, doprava a skladování. Nejčastěji, ve 34 případech, byly smrtelné pracovní úrazy způsobené pozemními vozidly a dopravními prostředky na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách, kdy šlo z velké části o dopravní nehody.

„Patnáct smrtelných pracovních úrazů se odehrálo v budovách, na konstrukcích nebo površích a šlo hlavně o pády z výšky a pády do hloubky. Dalším nejpočetnějším zdrojem smrtelných úrazů byly materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky nebo prach, a to kvůli nedostatečnému zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich převozu, přemisťování nebo jiné manipulaci s nimi,“ vysvětluje Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Více než polovina pracovních úrazů s následkem smrti (61 případů) se stala v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, další častou příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce, jednání bez oprávnění, proti zákazu nebo delší než nezbytně nutný pobyt v ohroženém prostoru.

„V příčinách pracovních úrazů hraje nejčastěji hlavní roli lidský faktor, tedy kombinace vlivů fyzických – věk, zdravotní stav, momentální kondice, stres, vliv léků, alkoholu či návykových látek – a častěji vlivů behaviorálních. Od nesprávného vyhodnocení rizika, nepozornosti a běžné neopatrnosti, přes záměrné upřednostnění postupů časově, organizačně, finančně či jinak méně náročných před postupy bezpečnými, až po zcela lehkovážné chování a vědomé porušování příkazů, zákazů a pokynů zaměstnavatele. Naprosto typickým příkladem je vědomé nepoužívání nebo nesprávné používání stanovených ochranných pracovních prostředků,“ upozorňuje Jiří Kuryviál z SSI Group.

Téměř 80 % z celkového počtu smrtelných pracovních úrazů utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru. Svůj podíl ovšem měly i osoby vykonávající činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy, zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod či agenturní zaměstnanci. Z celkového počtu 108 osob šlo ve 13 % o zahraniční pracovníky.

Kde je úrazů nejvíce

Aktuální data zveřejnil také Český statistický úřad. Nejvíce hlášených případů pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu za rok 2020 měla Praha (6 490 případů), následovaná Moravskoslezským krajem (4 184 případů), Jihomoravským krajem (4 172 případů) a Středočeským krajem (4 052 případů).

V počtu smrtelných pracovních úrazů dominoval Ústecký kraj (18 případů), Jihomoravský kraj (14 případů) a v Plzeňský kraj (11 případů). Naopak k nejméně úrazům s následkem smrti došlo v Libereckém kraji, kde byl zaznamenán pouze jeden.

Nejčastěji docházelo k pracovním úrazům v loňském roce ve zpracovatelském průmyslu (16 783 případů), velkoobchodě, maloobchodě a údržbě motorových vozidel (4 948 případů) a také v dopravě skladování (4 196 případů). Dle velikosti podniku v počtech úrazů dominovaly podniky s 500 a více zaměstnanci (12 992 případů) a podniky do padesáti zaměstnanců (10 322 případů).

Dlouhodobá pracovní neschopnost může velmi zkomplikovat život nejen samotnému zaměstnanci, ale také jeho rodině, která je často na jeho příjmech závislá. Přestože zaměstnavatel musí poškozeného zaměstnance odškodnit a způsobené zdravotní komplikace i finanční ztráty mu kompenzovat, nemusí to být dostačující. „Lidem pracujícím v exponovaných profesích se proto vyplatí sjednat si také vhodné pojištění jako je například pojištění schopnosti splácet, které se v případě pracovní neschopnosti postará o závazky vůči bankám a dalším finančním institucím. Nejčastěji jde o splácení hypotéky ale také o spotřebitelské úvěry, leasingové smlouvy či kreditní karty,“ říká Martin Steiner BNP Paribas Cardif.

Školení a zejména dodržování pravidel BOZP

Mezi povinnosti zaměstnavatele patří nebezpečným situacím předcházet, a to především identifikací a hodnocením pracovních rizik a stanovováním a uplatňováním opatření pro jejich minimalizaci. Tento proces spočívá zejména ve stanovování bezpečných pracovních postupů, vydávání bezpečnostních předpisů a pokynů, přidělování osobních ochranných pracovních prostředků. Ale i v uspořádání a zabezpečení pracovišť a pracovních procesů, pravidelné kontrole, údržbě a také mj. ve správném úklidu pracovišť. Pověřit plněním pracovních úkolů lze pouze takové zaměstnance, kteří jsou pro danou činnost kvalifikovaní a zdravotně způsobilí.

„Základním pilířem bezpečnosti práce jsou pak vstupní a periodická školení BOZP a požární ochrany, která musí být tematicky zacílena na oblast činností, které bude zaměstnanec vykonávat. Jednou z nejvýznamnějších rolí nadřízeného vedoucího zaměstnance je všechna tato opatření pravidelně kontrolovat a jejich dodržování po zaměstnancích soustavně vyžadovat. Podílet se na zajištění BOZP je však úkolem nejen vedoucích, ale všech zaměstnanců, kteří nejenže musí stanovená pravidla a opatření dodržovat, ale jsou povinni včas a řádně oznamovat všechny závady, nedostatky a jiné skutečnosti, mající vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zodpovědní zaměstnavatelé by pak vždy měli podporovat iniciativy zaměstnanců, které vedou ke zlepšení bezpečnosti a pracovních podmínek na pracovišti,“ dodává Jiří Kuryviál specialista BOZP společnosti SSI Group.

Text a foto: SSI Group

Similar Posts