Za bezpečnost regálového systému odpovídá uživatel. Je povinen zajistit provádění pravidelných kontrol, které umožňují odhalit případné škody, a provádět správnou údržbu po celou dobu životnosti zařízení.
Odborníci tvrdí, že kontrola by měla být zaměřena na poškození konstrukce regálu nárazem vozíku, zejména poškození sloupku a nosníku, vychýlení sloupků z vertikály, stav a účinnost patky sloupku a připevnění nosníků ke sloupkům, trhliny svarů nebo původního materiálu, stav podlahy, umístění břemen na paletě, ukládání přepravních prostředků (palet) v regálu a na postavení regálu v souladu s průvodní dokumentací. Dále nutné kontrolovat štítky s uvedením zatížení a dalšími informacemi, přetížení skladovacích míst, stabilitu břemen a jejich rozměry.
Kontroly klíčových oblastí
Miroslav Glos, servisní technik společnosti PROMAN, uvádí, že při pravidelných inspekcích regálových systémů je nutné kontrolovat několik klíčových oblastí, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a funkčnost. Vizuální kontrola se zaměřuje na celkový stav regálu, případné poškození nosných dílů, dotažení šroubových spojů, stabilitu konstrukce a správnost bezpečnostních prvků. Dále se posuzuje úplnost a čitelnost technického značení a zda jsou regály správně zatěžovány podle návrhu. Kontroluje se také stav základních přepravních jednotek, které na regálech stojí. Tyto kontroly jsou důležité nejen kvůli prevenci úrazů a škod, ale i kvůli zajištění souladu s normami (například ČSN EN 15635). Pravidelná inspekce pomáhá včas odhalit závady, které by mohly ohrozit stabilitu regálů a bezpečnost provozu ve skladu či provozovně.
„Kontroly regálů ve skladech by měla provádět především osoba odborně způsobilá, jak stanovuje norma ČSN EN 15635. Tou může být revizní technik nebo uživatelem pověřená osoba, která je řádně proškolena a seznámena s dokumentací i normami. I když si někteří provozovatelé provádějí vizuální inspekci sami, odpovědnost stále nese uživatel regálů. Vizuální kontrola se zaměřuje na stabilitu, spojení, označení a poškození regálů. Odborná inspekce by měla proběhnout minimálně jednou za 12 měsíců. Pokud se zjistí závada, musí být neprodleně kontaktován dodavatel. Je důležité, aby se jakákoli změna nebo přestavba regálů konzultovala s výrobcem. Pravidelné kontroly výrazně snižují riziko nehody nebo poškození zboží či osob,“ zdůrazňuje Miroslav Glos.
Choulostivými částmi regálových systémů jsou zejména sloupky, nosníky a rohové spoje, které bývají nejvíce vystaveny mechanickému namáhání. Často dochází k jejich poškození v důsledku nešetrné manipulace se zbožím nebo nárazu manipulační techniky, například při zasouvání palet. K zamezení těchto škod se využívají ochranné prvky – například kryty sloupů, nárazové bariéry či vodicí lišty. Tyto komponenty efektivně snižují dopad nechtěných střetů.
„Prvky by měly být vždy instalovány předem, ještě než regály začnou sloužit provozu. Odpovědné osoby ve skladu by měly pravidelně dohlížet na jejich stav a zajistit včasné opravy. Vhodné zabezpečení výrazně přispívá k bezpečnosti a plynulosti provozu,“ upozorňuje Miroslav Glos.
Kde vzniká nejvíc chyb?
Častou chybou je nedostatečné školení personálu, který s regály manipuluje, což vede k jejich poškozování technikou nebo nesprávným ukládáním zboží. Uživatelé často podceňují i důležitost bezpečnostního značení a neinformují dodavatele o poškození konstrukce. Provozovatelé také mnohdy provádějí změny v rozmístění regálů bez konzultace s odborníkem, což může negativně ovlivnit stabilitu.
„Provozovatele je nutné upozorňovat na důsledné sledování technického stavu, správné používání ochranných prvků a povinnost konzultovat veškeré úpravy s revizním technikem či dodavatelem zařízení,“ je přesvědčen Miroslav Glos a podotýká, že v praxi se již objevily případy, kdy kvůli zanedbání pravidelných kontrol došlo k haváriím regálových systémů. Nejčastěji šlo o mechanické poškození sloupků nebo nosníků manipulační technikou, které nebylo nahlášeno ani opraveno. Taková poškození postupně narušují stabilitu konstrukce a mohou vést ke zřícení části regálu. V některých případech došlo nejen k poškození zboží, ale i ke zranění pracovníků.
„Tyto havárie často vycházely z absence odborné roční inspekce dle normy ČSN EN 15635, ale také z nedostatečné vizuální kontroly provozovatelem. Pravidelný dohled, správně vyškolení pracovníci a spolupráce s revizním technikem jsou klíčové pro prevenci podobných událostí a zajištění bezpečného provozu skladu,“ zdůrazňuje na závěr Miroslav Glos.
Za přispění firmy PROMAN připravil Václav Podstawka.