Přepravy nebezpečných věcí s využitím kombinované dopravy patří mezi nejprogresivnější a nejmodernější způsoby přepravy, které lze v současnosti využívat. A není to výsada pouze pro zásilky navazující na námořní přepravu, ale stále více se rozšiřuje trend využívání kombinované přepravy i pro kontinentální zásilky.
Tento trend má logické důvody, mezi které patří například rostoucí náklady na silniční dopravu a přetížená silniční infrastruktura. Kombinovaná doprava přináší výhodu využívání železnice na maximální možnou přepravní vzdálenost a použití kamionu pouze na takzvanou první a poslední míli. Výhody využívání železnice spočívají zejména v bezpečnější, levnější a ekologičtější formě přepravy.
Zabezpečení přepravy nebezpečných nákladů kombinovaným způsobem obnáší mnoho požadavků, mezi ty základní patří správné označování zásilek. Protože se jedná o kombinovanou přepravu, je nutné zohlednit požadavky na značení zásilek podle Dohody ADR a Řádu RID, nesmí se ale zapomínat ani na IMDG Code pro zásilky navazující na námořní přepravu. Uvedené předpisy mají v některých oblastech na značení zásilek odlišné požadavky, navíc se liší značení kontejnerů pro přepravy kusového nebezpečného nákladu a kontejnerů pro přepravu volně loženého nebezpečného nákladu, tedy cisteren, bulků nebo sil. Jaké jsou tedy společné a rozdílné požadavky?
Podobné požadavky v předpisech
Základní požadavky pro používání velkých bezpečnostních značek jsou z pohledu všech uvedených předpisů téměř identické a vycházejí z ustanovení v částech 5 (postupy při odeslání), resp. kapitol 5.3. Hlavní požadavek je tedy značení kontejnerů ze všech čtyř stran bezpečnostními značkami ve tvaru čtverce postaveného na vrchol, o minimálním rozměru 250 × 250 mm, a to v barevném a grafickém provedení odpovídajícím předepsaným vzorům. Jaké vzory značek jsou požadovány, vychází z A tabulky, konkrétně sloupce (5). Toto pravidlo platí pro všechny typy nákladů a kontejnerů, ve kterých jsou nebezpečné předměty a látky přepravovány.
V dalších oblastech se však některé požadavky mohou lišit. Například pro volně ložený náklad podle ADR a RID musí být cisternové kontejnery navíc označeny na podélných stranách oranžovou tabulkou o rozměrech 40 × 30 cm, kde v horní polovině tabulky je uvedeno identifikační číslo nebezpečnosti v souladu s požadavky 5.3.2.3, tzv. Kemlerův kód. Toto číslo je dohledatelné v A tabulce, sloupci (20). V dolní polovině se pak uvádí UN číslo. Řád RID může v uvedeném sloupci (5) tabulky A navíc u některých vybraných UN čísel uvádět požadavek na značky pro posun dle RID 5.3.4, což jiné druhy dopravy nevyžadují.
IMDG Code se poněkud liší
Oproti výše popsaným požadavkům má předpis pro přepravu nebezpečných věcí po moři některé odlišnosti. Platí shodně pravidlo pro velké bezpečnostní značky umístěné na kontejnerech ze všech čtyř stran. Zde se ale objevují první výjimky, například nepovinnost značení jednotek přepravujících některé vyjmenované druhy nebezpečných věcí.
Zásadní rozdíl je však v požadavku na UN číslo, které musí být na kontejner umístěno jak pro volně ložený náklad, tak i pro kusové zboží. IMDG Code nabízí dvě varianty pro uvedení UN čísla – buď samostatnou oranžovou tabulku o rozměrech 120 × 300 mm umístěnou v blízkosti bezpečnostních značek, nebo uvedení UN čísla přímo v bezpečnostní značce. Přesné požadavky jsou pak definovány v 5.3.2.1 předpisu. I zde platí výjimka pro nebezpečný náklad do 4 tun, kde UN číslo není vyžadováno. Stejná výjimka platí i pro nebezpečný náklad, kdy se v jedné přepravní jednotce (kontejneru) nachází více UN položek.
Dalším požadavkem IMDG Code je například označování oficiálním pojmenováním pro přepravu, které se týká typicky volně ložených nákladů (tedy cisternových kontejnerů), ale také za jistých podmínek některých balených nebezpečných věcí.
Přepravy v omezeném množství
V praxi se velmi často objevují přepravy v omezeném množství, takzvané limited quantity. Jedná se typicky o přepravy nebezpečných věcí v baleních splňujících objemová nebo hmotnostní omezení na vnitřní obal. Typicky jde například o spotřebitelské obaly, ve kterých se s mnoha takovými výrobky setkáváme v regálech prodejců. Obecně známé pravidlo pro značení takových jednotek bezpečnostní značkou v souladu s ustanovením 3.4.7.1 a 3.4.15 ADR, resp. RID, je známé jako „diamant“. Silniční a železniční předpisy pak umožňují od tohoto značení upustit, pokud se v jedné dopravní jednotce přepravuje do 8 tun btto kusů obsahujících nebezpečné věci v omezeném množství. Oproti tomu požadavky námořního předpisu IMDG Code takovou výjimku nepřipouštějí.
Další odlišností ve značení je například to, že ADR a RID u některých vyjmenovaných UN čísel nemají požadavek na značení přepravních jednotek vůbec. Jedná se typicky o předměty ze třídy 9, mezi které patří vozidla nebo přístroje zařazené pod UN 3166 a 3171. Toto pravidlo opět IMDG Code nemá a značení se uplatňuje.
Z výše uvedeného stručného výčtu je zřejmé, že jeden identický náklad může být značen rozdílným způsobem, a to buď dle požadavků ADR, RID, nebo IMDG Code. Je možné vůbec plynule přecházet s takovou zásilkou mezi jednotlivými druhy přepravy, když jsou požadavky odlišné? Toto řeší ustanovení 1.1.4.2.1 uvedené jak v ADR, tak v RID a připouští k přepravě po silnici nebo železnici zásilky označené v souladu s požadavky IMDG Code. Opačně to však nelze – tedy kontejner označený v souladu s požadavky například ADR nelze připustit k námořní přepravě.
Problematika značení kontejnerů je skutečně velmi široká a orientace v ní vyžaduje dostatečnou odbornost a zkušenost. Kombinací a hlavně výjimek je značné množství, můžeme se setkat s mnoha rozdílnými způsoby značení. Správné vyhodnocení je klíčové pro zajištění bezpečné přepravy nebezpečných nákladů.
I z těchto důvodů profesionální společnosti, mezi které patří i skupina METRANS, velmi intenzivně a bedlivě pracují na školeních personálu, důsledných kontrolách a sledování legislativy i trendů, aby zajistily v této oblasti maximální servis pro své zákazníky a aby přepravy nebezpečných věcí byly co nejbezpečnější.
Jaroslav Fürst, METRANS
Foto: Václav Podstawka