Efektivní využití skladovacích kapacit je pro logistické společnosti stále důležitější nejen kvůli rostoucím cenám skladovacích prostor, ale také kvůli tlaku konkurence, navyšujícímu se objemu zboží a požadavkům na rychlost zpracování zakázek. Zásadní je v tomto ohledu už počáteční správné rozvržení skladu. Je také potřeba uzpůsobit výběr používaných technologií podle typu zboží a jeho obrátkovosti.
„K optimalizaci materiálového toku využíváme moderní technologie. Srdcem skladu je speciální software, který všechno řídí: Uzpůsobuje toky zboží, minimalizuje počty cest vozíku a jeho cílem je samozřejmě co největší efektivita. Už před samotným naskladněním zboží si připravujeme počítačové simulace, které napovídají, jak bude zboží protékat skladem,“ vysvětluje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR a říká, že smyslem je odhalit takzvaná úzká hrdla, kde pak může docházet k nežádoucímu zpomalování celého procesu.
Skladový software a vstupní data
Bez přesných a podrobných informací o všech položkách, které skladem procházejí, se profesionální logistický terminál neobejde. Gebrüder Weiss používá speciální oWMS (orange Warehouse Management systém), jenž umožňuje sledovat, analyzovat a vyhodnocovat velké množství informací o konkrétních zásilkách. Tento systém řízení skladu je navíc uživatelsky vstřícný, což oceňují hlavně zaměstnanci, kteří s ním denně pracují. Díky intuitivnímu ovládání a řadě doplňkových funkcí je pak snazší připravovat expedici zásilek podle konkrétních požadavků klientů. Důležitá je hlavně větší rychlost a přesnost, kterou právě oWMS přináší.
Průběžná analýza dat
Jan Kodada zdůrazňuje, že ke zvyšování efektivity přispívá také pravidelná analýza obrátkovosti zboží. Díky tomu lze například zařídit, aby nejfrekventovanější SKU (unikátní kódy pro konkrétní produkty) byly co nejblíže místu, kde se expedují. Zkrátí se tak vzdálenost, kterou musí zboží ve skladišti urazit, a celý proces se zrychlí. Ze stejného důvodu je žádoucí naplánovat prostor pro tisk štítků co nejblíže zboží.
„Právě kvůli průběžné optimalizaci toku zboží neustále sledujeme aktuální technologické trendy a implementujeme do běžného provozu,“ podotýká Jan Kodada.
Regálové systémy
Aby byl systém skladování efektivní, musí se předem uzpůsobit podle typu zboží, jeho hmotnosti a výšky. Podle ní se například od začátku naplánuje výška regálových polí. Je zapotřebí mít na paměti také dostatek prostoru pro manipulaci se zbožím ve skladu. Podstatné je, aby byly produkty snadno a dobře přístupné, nebyly nebezpečné pro obsluhu a nemohly poškodit další uskladněné zboží.
Manipulační technika
„V neposlední řadě přispívá k celkové efektivitě využitelnosti prostoru ve skladě také manipulační technika. Dbáme na to, abychom zajistili maximální efektivitu provozu včetně optimalizace nákladů,“ dodává Jan Kodada.
Ve skladu nesmí být chaos
Petr Václavek, jednatel společnosti MP-Sped, tvrdí, že vždy záleží na tom, jaké zboží se bude skladovat, zda se jedná o potraviny, zabalené či nezabalené zboží, ucelené palety nebo kusové zboží. Vše má svá specifika. „Pokud chceme dosáhnout efektivního skladování, je nutné upřednostnit řízený sklad a implementovat WMS. Každá položka, která přijde do skladu, musí být jasně identifikovaná a snadno dohledatelná. V opačném případě vzniká ve skladu chaos. Do skladového systému je nutné nejprve zalistovat kmentová data a pak evidovat zboží na příjmu. Každá položka musí mít ve skladu své místo a musí být snadno dohledatelná,“ vysvětluje Petr Václavek, který má dlouholeté zkušenosti s logistikou rychloobrátkového zboží, a dodává, že ještě stále existují sklady, kde se využívá evidence zboží pomocí papírových dokladů, což ovšem dokážou zvládnout pouze zkušení skladníci. Sklad založený na papírové evidenci může být efektivní, ale nemůže být rychlý. Vzhledem k tomu, že logistiku rychloobrátkového zboží dnes charakterizují rychlé frekvence, nízké skladové zásoby a pružná distribuce, není tento způsob skladování příliš konkurenční.
WMS by měl komunikovat s TMS
Sklad představuje samostatný provoz, na který navazuje doprava. Mezi dopravou a skladem nikdy neexistuje dokonalý vztah. Doprava nemusí být pokaždé okamžitě k dispozici, takže vyskladněné zboží zbytečně zabírá místo ve skladu, nebo naopak vozidla u skladu čekají, až na ně přijde řada. WMS (Warehouse Management System) musí proto komunikovat s TMS (Transport Management System).
„Skladníci potřebují vědět, do kdy je třeba vyskladnit zboží. Na druhou stranu, dopravce musí mít včas informaci, kdy bude mít zboží připravené. Tak to chodí především v logistice rychloobrátkového zboží,“ podotýká Petr Václavek a závěrem upozorňuje mimo jiné na přínos časových oken a na rezervaci nakládacích a vykládacích ramp pro určité objemy zboží. Zmíněná opatření pomáhají dosažení optimálního toku zboží.
Ve spolupráci s uvedenými firmami připravil Václav Podstawka.
Foto: Gebrüder Weiss a Petr Václavek