Skladové provozy disponují nejen moderní skladovou technikou, ale také automatickými skladovacími systémy. Veškeré vybavení je přizpůsobené požadavkům zákazníka a druhu skladovaného zboží.
„Ovšem ani moderní technologie nevyloučí významný podíl lidského faktoru, což je potenciální zdroj pracovního úrazu,“ upozorňuje Jiří Kysela, metodik/inspektor pro manipulaci a skladování a zdvihací zařízení Státního úřadu inspekce práce, který považuje z pohledu bezpečnosti práce za velice důležité absolvovat školení podle § 103 zákoníku práce, jak na teoretické, tak na praktické úrovni. „Ve skladu může dojít mimo jiné ke střetu zaměstnance s automatickým nebo motorovým manipulačním vozíkem, k přejetí dolních končetin nebo ke sražení zaměstnance manipulačním vozíkem a také hrozí pády břemen z vidlic nebo regálu. Při ruční manipulaci ve skladovém provoze pak může dojít k pracovním úrazům spojeným například s rizikem pořezání ostrými hranami, přiražením břemenem, uklouznutím, zakopnutím, pády přenášených břemen apod. Evidujeme však také zvýšený počet pracovních úrazů, kde příčinou jsou bolesti zad nebo poranění kloubů a svalů při ruční manipulaci s břemeny (§5 odst. 1 písm. f zákona č.309/2006 Sb.).“
Jak by mělo postupovat vedení firmy, aby byla rizika eliminována na minimum?
Zaměstnavatel (vedení firmy) je povinen v oblasti bezpečnosti práce, a to nejen ve skladových provozech, zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, a to s ohledem například na nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve všech oblastech činnosti zaměstnavatele. Zajišťování plnění úkolů v hodnocení a prevenci rizik je pak uvedeno v § 9 odst. 2 a 3 zákona č. 309/2006 Sb.
Zaměstnavatel by měl i ve skladových provozech dodržovat obecně platný právní předpis, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další související platné právní předpisy v oblasti bezpečnosti práce například zákon č. 309/2006 Sb., dále nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 495/2001 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb. atd. Zaměstnavatel by se měl například zamyslet nad tím, proč ke zhruba 60 procentům pracovních úrazů dochází na nočních a odpoledních směnách a proč přibližně 55 procent pracovních úrazů vzniká tehdy, kdy je délka pracovního zařazení maximálně 5 měsíců a více než 15 let. (§101 odst. 2, § 103 zákoníku práce).
Jak by se měli chovat zaměstnanci skladu?
Měli by se určitě neustále soustředit na prováděné činnosti, zadané úkoly a to s ohledem na prostředí, ve kterém je činnost prováděná – například s ohledem na pohyb osob. Nesmí se rozptylovat se psaním SMS za jízdy apod. Z kontrolních šetření víme, že zaměstnavatelé nejsou dostatečně důslední v případě dodržování vnitřních organizačních směrnic – například skladového řádu (čl. 4.1.1 ČSN 26 9030), dopravního řádu (příloha č. 1 NV č. 168/2002 Sb.) apod. Ve výsledku zaměstnanci dělají zpravidla to, co jim zaměstnavatel umožní (používání mobilů za jízdy v manipulačním vozíku, nepoužívání bezpečnostního pásu, rychlá až nebezpečná jízda atd.). To znamená, že zaměstnanec v oblasti bezpečnosti práce jen kopíruje pravidla „zaměstnavatelem nastavená a trpěná“.
Z kontrolní činnosti máme zjištěno, že nejsou výjimkou případy, kdy při nástupu nového zaměstnance probíhá jen jeho formální seznámení s obecnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bývá mu mnohdy předložena k podpisu osnova všeobecného vstupního školení a je mu řečeno, aby si obsah sám přečetl. Zaměstnanec je pak zařazen na pracoviště, aniž jsou mu zdůrazněny zásady bezpečného chování při práci na konkrétním pracovišti. Významnou úlohu v chování zaměstnanců také negativně ovlivňuje nízká úroveň kontrolních činností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (§ 101 odst. 2 zákoníku práce).
Je práce ve skladech chemických látek nebezpečnější?
V problematice chemických látek a chemických směsí zaměstnavatel vychází se zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon. I ve skladech chemických látek a chemických směsí má zaměstnavatel povinnost zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zejména pak formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště (§103 odst.1 písm. f zákoníku práce).
Zaměstnavatel by měl stanovit v místním provozním bezpečnostním předpise – vnitřní organizační směrnici, kterou může být například místní řád skladu (čl. 4.1.1 ČSN 26 9030) nebo v dopravním řádu (příloha č. 1 NV č. 168/2002 Sb.), povinnosti zaměstnanců. S touto vnitřní organizační směrnicí pak zaměstnavatel prokazatelně seznámí příslušné zaměstnance. Zaměstnanci se musí vnitřní organizační směrnicí řídit.
Za rozhovor poděkoval Václav Podstawka.
Foto: Václav Podstawka