Globální oteplování je bezesporu klíčovým tématem 21. století a týká se každého z nás. Přesto je stále problém dospět k jednotnému vysvětlení klíčových faktorů, které ovlivňují zvyšování nebo snižování množství skleníkových plynů v atmosféře.
Podle Karla Kotouna, senior konzultanta v oblasti finančních služeb Accenture ČR, jednotnému porozumění nepřispívá ani nepřeberné množství standardů vykazování „uhlíkového účetnictví“, někdy označovaných také jako čtvrtý výkaz (po rozvaze, zisku a ztrátě, peněžních tocích).
Standardy jsou spravovány a vytvářeny několika předními světovými organizacemi jako CDP, CDSB, GRI, IIRC, SASB, a dále jsou tu vládní standardy jako SECR ve Velké Británii. Tato různorodost standardů znamená, že si společnosti mohou vybrat takový standard, který jim více vyhovuje. Navíc to také zvyšuje složitost porozumění veřejnosti o tom, která společnost je více udržitelná, jelikož nelze standardy mezi sebou jednoduše porovnávat.
Dohoda na sjednocení přístupu k reportingu
„Na druhou stranu, všechny přístupy využívají podobné charakteristiky, a to takzvané vnořené a dynamické materiality/věcnosti . Věcnost/materialita v tomto ohledu kvantifikuje skutečný dopad aktivit společností na životní prostředí. Dochází tak k oceňování externalit na třech různých úrovních: dopad na životní prostředí po celém světě, vliv na business model firem, dopad finanční projevující se ve finanční rozvaze jednotlivých firem,“ vysvětluje Karel Kotoun a dodává, že právě tato podobná východiska vedla přední organizace k dohodě na sjednocení přístupu k reportingu do jedné společné struktury. Ta zahrnuje popsání cíle a účelu, zveřejnění informací o udržitelnosti a samotnou prezentaci a zveřejnění daného projektu.
Proč jde o tak důležitý milník? Aby lidstvo dokázalo zvítězit v boji se změnou klimatu, jsou zásadní dvě věci. Za prvé obecné znalosti o faktorech, které působí na změnu klimatu, a o tom, jak je ovlivnit. Včetně způsobů, jak zachycovat uhlík, jako například metodou přímého zachycování z atmosféry (Direct Air Carbon Capture). Za druhé pak zajištění dostatečného množství spolehlivých údajů k tomu, aby bylo možné dělat informovaná a racionální rozhodnutí o způsobu snižování množství uhlíku a ekvivalentů uhlíku, které vypouštíme do atmosféry.
Karel Kotoun podotýká, že výše uvedené sjednocení reportingu řeší především druhý bod, tedy transparentnost dat. V případě prvního bodu je to složitější, a k jeho řešení bude třeba rozvíjet obecné znalosti o životním cyklu uhlíku a jiných skleníkových plynů na naší planetě u široké veřejnosti, včetně zahrnutí této problematiky do školních osnov.
Pokrok na poli udržitelnosti v zájmu celé planety
Miroslav Pudil, generální ředitel společnosti Kuehne+Nagel v České republice, poukazuje na fakt, že změna klimatu a její projevy v uplynulém období ukázaly, proč je třeba brát ochranu životního prostředí vážně. V segmentu logistiky je udržitelnost v oblastech ochrany životního prostředí, společenské odpovědnosti a řízení (tzv. oblasti ESG) již dlouho skloňovaným pojmem a stále důležitějším faktorem i směrem, s nímž je provázána budoucnost celého odvětví.
„Důvodů je hned několik. Velcí hráči na trhu si dobře uvědomují dopad svých aktivit na životní prostředí a stále více z nich vidí i vlastní potenciál k přispění ochraně klimatu. Na druhé straně ti, kteří se ještě nevydali cestou udržitelnosti, budou velmi pravděpodobně čelit sílícímu tlaku ze strany zákazníků, investorů i celé společnosti,“ je přesvědčen Miroslav Pudil.
Monitorovat a srovnávat je důležité
Je tedy nesporné, že udržitelnost má rovněž nezanedbatelný ekonomický rozměr. Jednak proto, že odpovědné společnosti mají lepší předpoklady získat důvěru nových zákazníků a investorů, zároveň se udržitelný přístup promítá do měření výkonu firem, jejich výkaznictví a výročních zpráv.
„Ve společnosti Kuehne+Nagel považujeme vykazování vlastních aktivit na poli udržitelnosti za klíčové. Abychom byli co nejtransparentnější, navazujeme spolupráci s třetími stranami, které standardizují metody udržitelného vykazování. To umožňuje lépe měřit, sledovat a porovnávat výsledky našich aktivit v čase. Konkrétně jsme členy standardizačních organizací a iniciativ, jako jsou Global Reporting Initiative (GRI), International Organization for Standardization (ISO) a Sustainability Accounting Standards Board (SASB). Díky implementaci jejich standardů můžeme vést přehledné účetnictví udržitelného rozvoje podnikání Kuehne+Nagel,“ tvrdí Miroslav Pudil.
Směrem uhlíkové neutrality
V aktuální zprávě o udržitelnosti za rok 2020 je popsán pokrok Kuehne+Nagel v oblastech ESG. Jedním z nejdůležitějších pilířů ekologických aktivit této firmy je eliminace emisí uhlíku. V loňském roce je firma meziročně snížila o 18 % a stanovila si ambiciózní a vědecky podložený cíl dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality týkající se nejen vlastních činností, ale i souvisejících aktivit svých dodavatelů.
„V současné době snižujeme emise uhlíku především používáním ekologických biopaliv a zaváděním nových technologií pro monitoring udržitelnosti našich spedičních služeb. Emise, kterým se nelze vyhnout, kompenzujeme podporou neziskových organizací, jež se věnují zalesňování a ochraně zranitelných ekosystémů,“ vysvětluje Miroslav Pudil a na závěr dodává: „Přestože v současné době čelí náš sektor akutním výzvám souvisejícím především s přepravními kapacitami a odolností dodavatelských řetězců, udržitelnost pro nás zůstává důležitým a nadčasovým tématem. Naším hlavním záměrem je podnikat způsobem, který pomáhá vytvářet podmínky pro udržitelný a odolný logistický průmysl, jenž dokáže reagovat na výzvy budoucnosti. Transparentní vykazování výsledků v oblasti životního prostředí hraje na této cestě klíčovou roli, protože udržitelnost se netýká jen našeho podnikání, ale především celé planety, na které jsme jako civilizace závislí.“
Ve spolupráci s uvedenými firmami připravil Václav Podstawka.
Foto: Kuehne+Nagel