Kombinovaná doprava představuje z hlediska přepravy nebezpečných věcí specifický logistický řetězec, v němž se během jediné přepravní operace střídají různé druhy dopravy a různí účastníci. Typickým příkladem je přeprava přepravní jednotky, jako je námořní kontejner, po silnici z místa nakládky na terminál, její následná přeprava po železnici do přístavu a dále námořní lodí.
Bezpečnost řetězce kombinované dopravy je závislá nejen na správném provedení jednotlivých přepravních úseků, ale také na kvalitě předávání informací a na tom, zda jednotliví dopravci skutečně plní povinnosti stanovené předpisy pro přepravu nebezpečných věcí.
Právě zde má význam kontrolní činnost operátora kombinované dopravy, jako je společnost METRANS. Jako operátor využívá METRANS v rámci uceleného systému služeb železničních a silničních dopravců, proto je účelné zavést systematický proces jejich prověřování. Taková kontrola představuje významný nástroj řízení rizik, který doplňuje zákonné povinnosti jednotlivých účastníků přepravy a podporuje vysokou úroveň poskytovaných služeb kombinované přepravy.
Povinnosti podle ADR a RID
Základním východiskem je oddíl 1.4.2 ADR a RID, který vymezuje povinnosti hlavních účastníků přepravy. Dopravce má v obou režimech vlastní, konkrétně definované povinnosti a nemůže svou odpovědnost přenést pouze na odesílatele nebo jiného účastníka řetězce. Podle ADR 1.4.2.2.1 musí dopravce mimo jiné ověřit, zda je přepravované nebezpečné zboží podle ADR přepravitelné, zda obdržel předepsané informace a zda je k dispozici požadovaná dokumentace. Současně se musí vizuálně přesvědčit, že vozidlo a náklad nemají zjevné závady, netěsnosti nebo trhliny a že nechybí předepsaná výbava. U cisteren, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC musí rovněž ověřit, zda neuplynula lhůta příští inspekce.
Obdobnou konstrukci obsahuje RID 1.4.2.2.1 pro železniční dopravu. Dopravce přebírající nebezpečné věci ve výchozím místě musí zejména ověřit, zda je jejich přeprava podle RID dovolena, zda byly poskytnuty předepsané informace a zda je k dispozici odpovídající dokumentace. Kontrola se vztahuje také na stav vozu, nákladu, značení a platnost předepsaných prohlídek. RID přitom výslovně pracuje s principem kontrol při převzetí zásilky.
Důležitý je rovněž princip zakotvený v ADR i RID, podle něhož dopravce může u některých skutečností vycházet z informací poskytnutých jinými účastníky. To však neznamená, že by jeho kontrolní povinnost zcela odpadla. Předpisy předpokládají přiměřenou kontrolu před zahájením přepravy.
Operátor kontroluje dopravce
Společnost METRANS ze své specifické role operátora, který v rámci celého řetězce kombinované přepravy přijímá a odesílá kontejnerové zásilky prostřednictvím sítě kontejnerových překladišť a pro jednotlivé úseky využívá služeb různých dopravců, provádí také kontroly dopravců zajišťujících přepravy kontejnerů s nebezpečným nákladem. Tyto kontroly jsou prováděny s ohledem na požadavky ADR, resp. RID, a jsou součástí vlastního systému řízení bezpečnosti a kvality. Fungování tohoto systému dokládá mimo jiné také hodnocení SQAS, kterým společnost METRANS pravidelně prochází.
Tento přístup je zvlášť významný v kombinované dopravě, protože jedna přepravní jednotka během své cesty projde rukama několika dopravců. Chyba na jednom úseku může následně ovlivnit bezpečnost celého řetězce. Z tohoto důvodu je vhodné před zahájením spolupráce a následně v pravidelných intervalech prověřovat alespoň základní soubor dokumentů, technickou způsobilost a organizační opatření dopravce.
Co by měla kontrola zahrnovat?
Prvním okruhem je identifikace a kvalifikace dopravce. Společnost METRANS má k dispozici údaje umožňující jednoznačně určit dopravní podnik, jeho odpovědné osoby a rozsah služeb, které dopravce poskytuje. Systémově se provádí také ověřování, zda má dopravce podle charakteru své činnosti ustanoveného bezpečnostního poradce (DGSA) a zda je jeho činnost skutečně pokryta odpovídajícím rozsahem oprávnění a odborné způsobilosti. Oddíl 1.8.3 ADR a RID stanoví bezpečnostnímu poradci úkol mimo jiné sledovat dodržování požadavků týkajících se přepravy nebezpečných věcí a napomáhat podniku k bezpečnému provádění jeho činností.
Druhým okruhem jsou vozidla a přepravní prostředky. U silničních dopravců se pravidelně kontrolují zejména platnost dokladů vozidel, jejich technický stav, předepsané vybavení, hasicí přístroje, označení dopravní jednotky a případně platnost osvědčení o schválení vozidla pro přepravu některých nebezpečných věcí. U cisternových přeprav je zásadní kontrola platnosti příslušných inspekcí a zkoušek. U železniční dopravy se obdobně ověřuje stav vozů, příslušné prohlídky a zkoušky a správnost značení.
Třetím okruhem jsou řidiči a personál. U silniční přepravy se v rámci kontrol ověřuje, zda řidiči disponují odpovídajícím osvědčením o školení pro přepravu nebezpečných věcí, pokud je pro daný druh přepravy vyžadováno. Současně je nutné zohlednit školení ostatních osob podílejících se na přepravě podle kapitoly 1.3 ADR/RID. Nejde tedy pouze o formální kontrolu průkazu řidiče, ale o ověření, zda systém školení dopravce pokrývá osoby a činnosti, které skutečně vykonávají.
Čtvrtým okruhem je dokumentace a předávání informací. Kontrola ověřuje, zda dopravce pracuje s údaji potřebnými pro správné provedení přepravy, zejména s UN číslem, řádným přepravním názvem, třídou, případně obalovou skupinou, množstvím a dalšími údaji vyžadovanými konkrétním režimem přepravy. ADR i RID připouštějí využití elektronického zpracování nebo výměny dat, pokud jsou údaje během přepravy dostupné způsobem alespoň rovnocenným papírové dokumentaci.
Kontrola v terénu
Vedle kvalifikační kontroly dopravce společnost METRANS provádí také operativní kontrolu jednotlivých zásilek. Ty jsou založeny na principu reprezentativních kontrol a rizikového přístupu. Zaměřují se zejména na silniční dopravce a zahrnují výše uvedené oblasti kontroly. Ověřuje se tedy správnost označení, stav obalu či přepravní jednotky, dostupnost dokumentace a případně písemných pokynů pro řidiče, předepsaná výbava a další náležitosti podle konkrétního druhu přepravy.
U železniční dopravy existuje také odborná praxe UIC, která podrobně rozpracovává kontroly zásilek podle RID 1.4.2.2.1; aktuální vydání UIC IRS 40471-3 bylo publikováno v roce 2025. Pro zjednodušení a zefektivnění těchto kontrol má společnost zavedený systém kontrolních seznamů (checklistů), které pomáhají zajistit, aby byla kontrola provedena komplexně a prokazatelně.
Neshody a jejich řešení
Součástí systému kontroly je také jasně stanovený postup pro případ zjištění neshody.
U drobné administrativní chyby je možné zajistit její odstranění před pokračováním přepravy. Naopak například chybějící nebo neplatné osvědčení, nevyhovující vozidlo, prošlá kontrola cisterny, chybné značení nebo stav představující riziko úniku nebezpečné látky vedou k okamžitému pozastavení přepravy do doby, než je závada odstraněna.
Závažné případy se v rámci kontrol společnosti vyskytují pouze výjimečně, což je výsledkem dlouhodobě fungujícího systému zaměřeného na prevenci těchto rizik. Drobné nedostatky nebo doporučení ke zlepšení jsou následně komunikovány s příslušnými partnery a jejich řešení je dále sledováno.
Kontrola jako součást systému
Kontroly dopravců podle ADR a RID by neměly být chápány pouze jako administrativní „checklist“. Jejich hlavním smyslem je ověřit, že jednotlivé články kombinovaného přepravního řetězce jsou schopny bezpečně plnit své povinnosti. Pro operátora kombinované dopravy, jako je společnost METRANS z toho vyplývá praktický závěr: bezpečnostní systém by měl zahrnovat nejen kontrolu samotných zásilek, ale také systematické prověřování dopravců, jejich technického vybavení, personálu, dokumentace a interních postupů. Takto nastavený systém umožňuje předcházet situaci, kdy je nebezpečná zásilka sice správně připravena odesílatelem, ale následně je přepravována dopravcem, který nesplňuje některý z klíčových požadavků ADR nebo RID.
Kvalitně prováděná kontrola dopravců proto není pouze otázkou smluvního řízení dodavatelů. Je významným preventivním nástrojem řízení bezpečnosti celého kombinovaného přepravního řetězce. Její přínos spočívá především v tom, že umožňuje odhalit nedostatky ještě před zahájením přepravy nebo před předáním zásilky dalšímu dopravci. Tím se snižuje riziko incidentu, zadržení zásilky, správního postihu i ohrožení osob, majetku a životního prostředí a současně se podporuje vysoká úroveň služeb poskytovaných v rámci kombinované přepravy.
Jaroslav Fürst, METRANS
Foto: Václav Podstawka