Přestavby ve skladu úzce souvisí s optimalizacemi logistických procesů. Běžně se optimalizují logistické postupy, mění regály a manipulační technika. Cílem jsou lepší služby a úspora nákladů.
Odborníci ze společnosti STILL ČR jsou přesvědčeni, že přestavba regálů ve skladech může být zajímavou alternativou k investici do nových regálů. Důvodů k přestavbě může být několik. Potřeba zmenšení skladovací plochy (uvolnění prostoru pro jiné činnosti, zvýšení skladovací kapacity pro další regálové systémy) nebo například optimalizace procesů ve skladu, kde naopak je možné kapacitu snížit ve prospěch výkonu skladu.
„Pokud chceme zvýšit kapacitu skladu, je potřeba kromě přestavby také investice do nových komponent regálů – vyšší rámy regálů, další nosníky a příslušná manipulační technika. Přestavět je možné všechny konvenční typy regálů – paletové, policové, konzolové. U spádových a vjezdových regálů moc prostoru pro přestavbu není,“ tvrdí Radim Špidlen specialista pro intralogistická řešení ve společnosti STILL ČR.
Přestavba za plného provozu
Ideální případ, jak může přestavba probíhat, je během odstávky výroby, nebo celozávodní dovolené a s připravenými vyskladněnými regály. Ale je možné provést přestavbu i za provozu a s postupným uvolňováním materiálu z regálů.
„Důležité faktory ovlivňující průběh přestavby jsou důkladné plánovat plánování, vzájemná komunikace mezi zákazníkem a dodavatelem v průběhu přestavby, organizace práce a projektový management,“ podotýká Radim Špidlen a uvádí zajímavý příklad přestavby regálů, kterou firma STILL ČR provedla pro společnost Knorr-Bremse. V tomto případě bylo potřeba získat více prostoru v rámci výrobní haly, a proto bylo rozhodnuto přestěhovat stávající regály do nové haly určené pouze pro skladování. Původní regály byly obsluhovány retraky nebo systémovými vozíky. V nové hale už bylo zvoleno řešení pouze s úzkými uličkami pro systémové vozíky. Radim Špidlen upozorňuje, že celá přestavba a stěhování probíhala za plného provozu, což byla velká výzva z pohledu organizace činností. Nově postavené regály zákazník začal ihned používat, takže předávání probíhalo po jednotlivých uličkách.
Důležité bylo dbát zejména na bezpečnost práce a opatrnou manipulaci s materiálem, když se více než 8metrové rámy stěhovali okolo výrobních linek. Také během výstavby regálů v nové hale, kde probíhala montáž regálů hned vedle logistických operací v nově postavených regálech.
Regály mají určité limity
PROMAN má zkušenosti s přestavbami všech regálových systémů (paletových, policových, spádových i konzolových). Pokud zákazník začne přemýšlet o úpravě skladu nebo typu skladování, pak je z jeho strany vznesen dotaz na přestavitelnost stávajících regálů.
„Většinou se na nás obrátí již s konkrétní představou finální podoby regálů a má vše promyšlené. Na nás potom je, zákazníkovi vysvětlit co vše je možné přestavět a za jakých podmínek. Ne vždy je totiž možné představám zákazníka naplno vyhovět. Všechny regály mají nějaké limity, specifika na přestavitelnost, jsou na ně normy a toho se musíme držet,“ vysvětluje Michal Baier za společnosti PROMAN, který tvrdí, že přestavbu regálů zákazník většinou zvolí v případě změny skladovaného produktu, změny jeho balení nebo přechodu na jinou manipulační techniku. „Například se rozhodne, že bude expedovat produkt s menším množstvím na paletě. Tím pádem se mu sníží výška palety včetně hmotnosti a požaduje po nás snížení výškových úrovní a zahuštění regálů dalšími nosníky.“
Další případ může nastat, pokud zákazník začne realizovat nový projekt a potřebuje pro něj upravit regály, respektive celý sklad. Takovýto případ v současné době Michal Baier řeší u jednoho ze zákazníků z oblasti automobilového průmyslu vyrábějícího díly do interiérů vozů pro německou automobilku. „Ta zřejmě připravuje nový nebo faceliftovaný model automobilu, takže náš zákazník s námi řeší kompletní přestavbu stávajícího skladu včetně navýšení jeho kapacity,“ říká Michal Baier.
Co je a co není možné ve skladech přestavět? Přestavovat lze výškové úrovně regálů, šířky uliček, navýšit výšku regálů nebo změnit jejich umístění. Bohužel u stávajících regálů není možné navýšení nosnosti. Nejjednodušší přestavbu představuje přestavba výškových úrovní bez doplňování dalších úrovní. V případě doplňování dalších ukládacích úrovní je nutné zohlednit nosnost rámů (sloupů). Další možnou přestavbou je navýšení výšky rámů (sloupů). Touto úpravou je možné získat další úložnou kapacitu nad stávajícím regálem.
„Úpravu však musí dovolit výška skladu a nosnost rámu (sloupu),“ upozorňuje Michal Baier a dodává, že nejpracnější přestavbou regálů je úprava stávajících uliček. Tato úprava se provádí s cílem zvýšit kapacitu skladu. Například stávající sklad je obsluhován retrakem (běžná šířka uličky 3000 mm) a regály jsou rozmístěné do maximální možné kapacity pro obsluhu tímto vozíkem. V případě, že se použije jiný typ vozíku (například s šířkou uličky do 2000 mm), pak je nutné regály posunout, aby se vytvořily užší uličky. Díky tomu vznikne další prostor pro nové regály.
Realizace na několik etap
Michal Baier tvrdí, že ve většině případů přestavby probíhají za plného nebo částečného provozu. Málo kdy se stane, že je odstavem celý sklad. To znamená, že je zde důležité plánování a přestavba většinou probíhá v několika etapách. V první etapě zákazník sníží objem skladovaného produktu ve skladě (například snížením výroby), regálová firma přestaví prázdné regály a zákazník si do nich následně přestěhuje zboží ze stávajících, ještě nepřestavených, regálů. V další etapě se přestaví regály, ze kterých bylo přestěhováno zboží v první etapě. A takto se vše opakuje, dokud není přestavba skladu kompletně hotová.
„Jak jsem se již výše zmínil, tak v současné době máme v realizaci přestavbu skladu pro zákazníka z oblasti v automobilového průmyslu. Na začátku se mi ozval zákazník se zpracovaným projektem od firmy, která se zabývá řešením logistických procesů. Projekt obsahoval úpravu výškových úrovní stávajících regálů tak, aby regály vyhověly nově zakládanému produktu a z důvodu požadavku na zvýšení kapacity skladu bylo dále v projektu doplnění stávajících regálů novými regály. Zákazník navíc disponuje našimi staršími regály, které si před časem demontoval z jiného projektu a tyto regály má uskladněné v externím skladě,“ vysvětluje a dodává, že bylo potřeba navrhnout provedení regálů tak, aby byl v co největší možné míře zužitkován materiál zákazníka. Realizace bude probíhat na dvě etapy. V první etapě budou postaveny nové regály z nově dodaného materiálu a z materiálu zákazníka. Ten si do nich přestěhuje zboží ze stávajících regálů a následně se přestaví stávající regály.
Doporučuje se logistická studie
Odborníci ze společnosti Linde Material Handling Česká republika (Linde MH) tvrdí, že hlavními důvody k přestavbě skladu bývá snaha o zvýšení kapacity skladu či zvýšení rychlosti materiálového toku skladem. Pokud se jedná o větší sklady, je vhodné provést na začátku optimalizační logistickou studii, která na základě analýzy stávajícího stavu povede k optimalizaci celého skladovacího procesu a tím ke zvýšení efektivity skladování. Výsledkem bývá zkrácení manipulačních časů a snížení provozních nákladů.
Při úvahách o zvýšení kapacity skladu je možné například změnit druh manipulační techniky, při nasazení VNA techniky je možné dosahovat vyšších skladových úrovní, přistavět další regálová patra. To může přinést zvýšení kapacity skladu až o 25 procent. Josef Zeman, Key Account Manager pro regálové systémy a VNA vozíky ve firmě Linde MH, ukazuje na další cestu, kterou je změna ze stacionárních regálů na jejich mobilní provedení, kdy se významným způsobem zvýší kapacita skladu tím, že ubyde dříve pro skladování nevyužitý prostor uliček. Toto uspořádání je výhodné například ve skladech s řízenou teplotou (nechlaďte vzduch!).
Zlepšit prostorové využití skladu může nasazení různých druhů regálových systémů, jako jsou například drive-in regály či spádové regály. Pokud ještě ve skladech nejsou používány, dají se využít mezzaniny, kdy se využije prostor například nad rampami. Mezzaniny mohou mít i několik pater a mohou na nich být umístěny policové galerie.
Josef Zeman míní: „Zlomovou změnu v celém využití skladu může znamenat nasazení automatizace, například systémů typu Multishuttle nebo AutoStore pro skladování drobných dílů. To zásadním způsobem zrychlí materiálové toky ve skladu a na naprosté minimum až nulu sníží chyby při vychystávání. Systém AutoStore se může vybudovat i na nepravidelném půdorysu skladu a může se postupně rozšiřovat.“
Zvýšení o 350 paletových míst
Rozhodnutí o přestavbě regálů, potažmo celého skladu může přijít z různých důvodů. Martin Koudelka, vedoucí marketingu Jungheinrich ČR, uvádí, že typickým problémem, se kterým se firmy potýkají, je kapacita. Někdy není nutné hned stavět novou halu na zelené louce, ale chytrou reorganizací může dojít k výraznému navýšení skladové kapacity na stávající ploše. Dalším případem může být změna koncepce skladu, kdy je například potřeba vyčlenit místo pro vychystávání, nebo prostou změnou orientace uliček dosáhnout rychlejších manipulací a tím pádem vyšší efektivity.
„Přestavět je možné úplně všechno. Regály, galerie, dopravníky, nakonec i samotnou budovu. Všechno je ale otázka financí, a zdali se daný zásah ještě vyplatí,“ upozorňuje Martin Koudelka a dodává, že stávající konstrukce je možné využít, pokud vyhovují požadavkům nového návrhu. A to většinou platí. Není tak nutné pořizovat 100 procent nových regálových systémů, ale pouze doplnit stávající.
Jungheinrich ČR realizoval mimo jiné přestavbu ve skladu společnosti Typos, kde otočení původních regálů o 90 stupňů a doplnění nové regálové řady přineslo podstatné zvýšení kapacity skladu. Manipulaci zde zajišťuje systémový man-down vozík Jungheinrich EFX 413, který je určen do velmi úzkých uliček. Jde o elektrický vozík pro třístranné zakládání s čelně sedícím řidičem. Kapacita skladu s původním řešením regálů byla v plzeňském skladu nedostatečná, muselo se proto najít řešení, které by výrazně zlepšilo prostorové podmínky pro skladování. Díky tomu, že byl materiál uskladněn i v uličkách, tedy nejen v regálech, docházelo k jeho poškozování, což samozřejmě mělo vliv na nákladovost.
První zásadní změnou, k níž došlo v logistice firmy Typos, bylo přestavění regálů a rozšíření jejich počtu. Tato přestavba byla rozdělena na několik etap, které ale trvaly pouze od pátečního odpoledne do nedělního večera. Během této krátké doby bylo nutné mimo jiné vyskladnit regály, demontovat je, provést jejich otočení, ukotvení a také zaskladnění. Došlo k využití velkého počtu původních regálů, nahradily se pouze ty poškozené, a byly doplněny tři řady nových regálů. Byla zohledněna potřeba uložení nejrůznějších typů palet. Původně bylo ve skladu 1526 paletových míst, realizovanou reorganizací skladu se podařilo kapacitu navýšit o zhruba 350 paletových míst. Firma Typos má nyní spokojenější skladníky, protože se dostanou jednoduše ke všem skladovaným položkám. Skladník nemusí kvůli jednomu úkonu udělat několik dalších, odpadla tedy nutnost zmíněných přeskladnění navíc, což se projevilo ve zrychlení časů vyskladňování. Byly naprosto eliminovány i nepříjemnosti způsobené zjišťováním, kdo co poškodil.
Václav Podstawka
Foto: Jungheinrich a Václav Podstawka