V oboru manipulační techniky se pojem efektivita skloňuje v mnohá pádech. Je pravdou, že převážná většina manažerů v logistice velmi dobře ví, jak by měl být jejich provoz efektivní a na co by se měli soustředit.
„Při pořizování nového vybavení skladu má manažer v logistice jedinečnou příležitost zohlednit větší množství skutečností, které přímo i nepřímo právě efektivitu v manipulaci ovlivňují. Občas je těžké se na tuto problematiku podívat z jiného úhlu, jinýma očima. Často bývá lepší vyslechnout názor někoho nezatíženého stereotypy konkrétního provozu,“ doporučuje Martin Řehák, trenér obchodního týmu Linde Material Handling Česká republika, a říká, že z pohledu dodavatele logistických řešení, je potřeba vnímat několik zásadních bodů, bez kterých o efektivní manipulaci nelze hovořit.
Klíčovou součástí nákladů je spotřeba manipulační techniky, ať již se jedná o spotřebu paliva nebo energie. Tuto spotřebu je ale nutné vztáhnout k výkonu techniky. Výkonem je možné označit například počet zmanipulovaných palet nebo počet složených či vyložených kamionů. Ještě lepším řešením je zjišťovat spotřebu pomocí standardizovaných cyklů.
Dalším vlivem, který má podstatný vliv na efektivitu, je používání správné techniky na konkrétní manipulaci. Martin Řehák, upozorňuje, že ne vždy jsou výhodné takzvaně univerzální stroje, které zastanou veškerou práci od převozu zboží po zakládání do regálu a nakládání na kamion. Dodavatelé manipulační techniky vyrábějí mnoho druhů a typů manipulační techniky právě proto, aby mohli zákazníkům nabídnout řešení, kde bude efektivita na prvním místě.
Dokonalá znalost provozu
Jako další bod ovlivňující efektivitu je správný výběr pohonu. V dnešní době si zákazník může vybrat spalovací pohonné jednotky na diesel, CNG, LPG, elektrické stroje s olověnými nebo lithiovými bateriemi či stroje s vodíkovým pohonem. Zde je třeba opět volit pohon, který je pro daný provoz nejlepší, což přitom nemusí být patrné na první pohled. Je pravdou, že pouze dokonalá znalost podmínek provozu s konkrétními požadavky představuje základ pro ekologické řešení a minimalizaci uhlíkové stopy.
Kdo vlastně s technikou pracuje? Martin Řehák doporučuje si v každém provozu odpovědět: „Má daný operátor ty správné zkušenosti s provozem? Umí stroj ovládat tak, aby mohl pracovat rychle a bez chyb? Dnešní manipulační technika má mnoho různých nastavení, elektronických prvků, asistenčních systémů a polo nebo zcela automatických režimů. Znalost všech věcí vyžaduje určitou míru proškolení, zkušenosti a znalostí právě pro dosažení vyšší rychlosti a nižší chybovosti u každého jednoho typu stroje. Pokud zde hovoříme o obsluze stroje, je potřeba zmínit i komfort. Ano, komfort obsluhy má nezanedbatelný vliv na efektivitu práce. Jednoduše řečeno, komfort přispívá k menší únavě operátora a menší únava logicky přináší menší chybovost. Tím se snižují celkové náklady právě na manipulaci.
Z pohledu ekonomiky provozu strojů v manipulační technice se jedná o tři základní prvky, které musí být v korelaci. Jde o zdroj energie určitého stroje, dále o stroj samotný a jeho vhodnost a na třetím vrcholu trojúhelníku je obsluha. Při vyvážení těchto tří základních bodů, můžeme v každém provozu dosáhnout ekonomického provozu vozíků s vysokou mírou efektivity.
Využití strojů je pod kontrolou
Pro dosažení efektivního provozu manipulační techniky nabízejí renomovaní dodavatelé vozíků různé nástroje a řešení. Například Toyota Material Handling má modul Toyota I_Site, díky kterému je možné ušetřit provozní náklady na mnoha frontách. Užitečné funkce jsou manažersky velmi snadno přístupné ve formě přednastavených reportů, a to z různých platforem (počítač, tablet, mobilní telefon).
Aktivní systém I_Site je možné využívat pro obecnou správu řidičů i vozíků ve flotile a pro další analytické a administrativní kroky. I_Site sleduje a monitoruje provoz manipulační techniky a poskytuje manažerům jasný přehled o bezpečnostních a výkonových aspektech jednotlivých vozíků i chování jejich řidičů. Bez ohledu na typ a značku vozíku.
„Každý zákazník volí funkce odpovídající množství vozíků, složitosti provozu a intenzitě manipulace. Při pořízení systému I_Site si spolu se systémem pořizuje profesionální podporu Toyoty. Při implementaci i v průběhu využívání systému. Každý uživatel má své priority, pro každého může být důležitější jiný aspekt, jiný pohled na věc, který správa flotily představuje,“ vysvětluje Jindřich Přívora, PR manažer společnosti Toyota Material Handling Česká republika.
Například výrobní provozy jsou v mnoha ohledech provozně složitější, flotily rozsáhlejší, na strojích se střídá více řidičů, vozíky jsou více rozptýlené a celý proces manipulace může být hůře kontrolovatelný. Proto zde může být velký potenciál pro úspory. Podívejme se podrobněji na vybrané prvky, které vedou k úspoře provozních nákladů nejrychleji.
Jaká data v tomto případě mají manažeři o flotile z monitoringu k dispozici a jaké mají možnosti k jejímu vyhodnocování tak, aby dosáhli vyšší efektivity? V modulu, který v rámci I_Site slouží ke sledování provozních režimů a využití strojů, získá uživatel přehled o veškerých činnostech řidičů i strojů, od zapnutí po vypnutí. Lze sledovat časy, které vozík stráví horizontálním pojezdem s nebo bez nákladu, zdvihem, celkový provozní čas nebo jen čas, kdy je vozík zapnutý a nepracuje.
Analýza využití činnosti během směny, v jednotlivých provozech i na jednotlivých strojích umožňuje s flotilou pracovat ve smyslu optimálního počtu strojů, jejich rozmístění v jednotlivých provozech, zohledňuje přesun podle vytížení jednotlivých modelů (eliminace příliš nízkých nebo velmi vysokých nájezdů na jednotlivých strojích a podobně).
„Analýza například odhalí, když jsou retraky, tedy dražší stroje, zbytečně využívány pro horizontální transport či jiné neefektivní využití strojů ve flotile,“ tvrdí Jindřich Přívora.
Nárazy, kontroly, péče o baterie
Systém zaznamenává rovněž nárazy vozíků. Jak takovou situaci rozpozná? Nárazy vozíku jsou zaznamenávány tříosým akcelerometrem. Pokud dojde k nárazu vozíku do překážky, působí na šasi vozíku zpomalení, které tento akcelerometr zaznamená a odešle do řídící jednotky. Intenzita zaznamenaného zpomalení je uživatelsky definovatelná. Detaily nárazů je možné sledovat z pohledu vozíků nebo řidičů. Při zvlášť silném nárazu je možné vozík dokonce zablokovat. Obsluha musí zavolat odpovědného manažera a kolize je ihned řešena.
Jindřich Přívora uvádí, že přes systém lze velmi dobře sledovat průběh nabíjení baterií. S jeho pomocí je možné kontrolovat, při jaké úrovni vybití byla baterie připojena k nabíječce, jak dlouho byla nabíjena apod. Eliminace předčasného nabíjení nebo naopak hlubokého vybití baterie prodlužuje zásadně jejich životnost. U li-ionových baterií, které pracují na jiných principech, zase systém zaznamená, jestli obsluha využívá možnosti mezidobíjení během krátkých přestávek.
„Při pravidelném využití systému je vysoká pravděpodobnost odhalení potenciálních problémů dříve, než se projeví v provozu. Zároveň nově slouží jako jednostranný messenger do provozu, kde si zákazník zvolí, na které stroje a jakou zprávu pošle. Všichni operátoři tak mohou přijímat zprávy od vedoucího provozu v reálném čase a potvrzovat jednoduchým tlačítkem jejich přečtení,“ podotýká Jindřich Přívora a dodává, že formou exportování do MS Excel lze získat ze kterékoliv sekce report v pravidelných termínech, které si zákazník určí nebo na pár kliknutí okamžitě. Data jsou vyhodnocována na severech Toyota Material Handling na základě předdefinovaných nebo uživatelsky volitelných kritérií formou přehledných tabulkových reportů nebo grafů.
Mezi oblíbené reporty patří reporty v reálném čase, které se nejčastěji pojí s nárazy a bateriemi, zprávy o úspěšných i neúspěšných předprovozních kontrolách vozíků, o provozu vozíku na jedno nabití baterie, počtu rozjezdů a mnoho dalších, kdy zákazník může okamžitě reagovat na dění v provozu. Výhodou systému je jednoduché a pohodlné čtení a získávání periodických reportů ze systému. Veškeré reporty lze exportovat do datového formátu pro další zpracování dle potřeb uživatele. Uživatelské rozhraní, přes které přistupují oprávněné osoby k datům, se skládá z přehledných dlaždic a z přehledných navigačních ikon.
Přehled z jednoho místa
Společnost Jungheinrich nabízí pro ekonomické řízení provozu manipulační techniky systém pro správu flotil Jungheinrich Fleet Management, případně jeho nadstavbu Jungheinrich Fleet Enterprise. Jedná se o systémy, které získávají informace z hardwaru instalovaného ve vozících, propojují je s informacemi ze SAP Jungheinrich a od servisních techniků Jungheinrich a zobrazují je přehledně zákazníkovi v online prostředí. Díky sledování flotily a jejímu řízení prostřednictvím těchto dat je možné jednak efektivně optimalizovat vytížení flotily, ale také předcházet drahým opravám a sledovat náklady na servis obecně. Výhody systému Fleet Management se projeví hlavně u větších flotil vozíků.
„Systém je modulární a je tak na zákazníkovi, jak moc do hloubky dat chce jít. Základem jsou moduly jako Náklady, který umožňuje sledování všech servisních nákladů, které souvisí s daným vozíkem, nebo modul Přístupy, díky kterému může vedoucí jednoduše přidělovat oprávnění jednotlivým řidičům ke konkrétním vozíkům. Tím se eliminuje využívání techniky bez patřičných oprávnění a snižují se náklady na opravy. Moduly Evidence motohodin a Produktivity sledují vytížení vozíků. To je velmi přínosné při financování flotily prostřednictvím operativního leasingu, kdy jsou předem dohodnuté limitní nájezdy motohodin a doplatky/vratky při jejich překročení/nedosažení,“ vysvětluje Michal Tjunikov, vedoucí servise sales Jungheinrich ČR, a podotýká, že díky těmto přehledům má zákazník možnost sledovat nájezdy a vytížení všech vozíků z jednoho místa a v případě výkyvů práci buď rovnoměrněji rozložit mezi všechny vozíky nebo upravit smluvní podmínky nájezdu. Nehrozí pak nečekané výdaje při ukončování leasingových smluv.
Zajímavý je i modul Evidence nárazů, který pomocí šokového senzoru eviduje nárazy a při překročení limitních hodnot může vozík i automaticky odstavit, přičemž k jeho opětovnému uvedení do provozu je zapotřebí zásah vedoucího pracovníka. Tím je zvýšen tlak na bezpečnost provozu a v důsledku dochází i k snížení servisních nákladů.
„Nadstavbou základním modulům je například modul Předprovozní kontrola, který umožní uvedení vozíku do provozu až po odsouhlasení jednotlivých kroků denní kontroly řidičem. Díky tomu je omezeno obcházení této doporučené kontroly a případné nedostatky a požadavky na servisní zásah jsou tak odhaleny dříve a celková výše servisních nákladů je opět nižší,“ zdůrazňuje Michal Tjunikov a závěrem dodává, že pro optimalizaci materiálových toků je užitečné i využití modulu Trasování, který ukazuje polohu vozíku jak uvnitř hal (na základě dat ze sítě WiFi), tak i mimo halu na mapách Google (prostřednictvím GPS polohy).
Ve spolupráci s uvedenými firmami připravil Václav Podstawka.
Foto: Jungheinrich, Linde a Václav Podstawka