Pokud je třeba ušetřit skladové prostory bez velkých investic při využití stávajících prostorových dispozic, pak vhodným řešením může být použití vjezdových drive-in regálů. Oproti klasickým regálům nepotřebují dělení obslužnými uličkami.
Efektivita výrobní logistiky a expedice zboží závisí na mnoha faktorech. Pokud se jedná o větší provoz, je vhodné před vlastním projektováním řešení skladů provést optimalizační logistickou studii. Tato studie obvykle přinese několik možných variant řešení skladovacích procesů. Zákazníci si pak mohou vybrat řešení, které je pro ně optimální z hlediska návratnosti investovaných prostředků.
Odborníci ze společnosti Linde Material Handling Česká republika jsou přesvědčeni, že důležité rozhodnutí představuje volba druhů regálů v kombinaci s obslužnou manipulační technikou. Volba regálového systému záleží na druhu ukládaného zboží a frekvenci jeho vychystávání. Například konvenční paletové regály nevyhovují pro ukládání každého zboží nebo výrobní zásoby. Pro ukládání dlouhých deskových či tyčových materiálů je vhodnější použití konzolových regálů, jež umožňují ukládání prakticky bez délkového omezení. Jsou-li konzolové regály doplněny ocelovými rošty, mohou sloužit i pro ukládání dlouhých a neforemných předmětů. Velmi jednoduše řečeno, variant a možností je mnoho, je však důležité najít to správné a efektivní řešení.
Dvě základní varianty
Pokud je třeba maximalizovat využití skladových prostor bez velkých investic při využití stávajících prostorových dispozic, pak vhodným řešením může být použití vjezdových drive-in regálů. Proti klasickým policovým regálům nepotřebují dělení obslužnými uličkami, což umožňuje enormní využití daného skladovacího prostoru až na 85 %. Vjezdové drive-in regály jsou vhodným regálovým systémem pro standardně balené zboží s menší obrátkovostí uložené na paletách s jednotnou šířkou. Tvoří je celoplošná regálová konstrukce se soustavou skladovacích kanálů s krakorcovými nosnými prvky pro ukládání palet, která je zkonstruovaná pro vytvoření výškových úložných polí.
„Tento regálový systém eliminuje skladové uličky, protože pro průjezd manipulačního vozíku se využívá spodní část konstrukce. Umožňuje tedy maximální využití prostoru, co se týče podlahové plochy i výšky skladu,“ vysvětluje Vladislav Záveský, product manager Linde Material Handling Česká republika.
Drive-in regály existují ve dvou základních variantách: s příjezdovou uličkou jen na jedné straně nebo průjezdné s přístupem ke zboží z obou stran regálu. Pokud jsou skladovací kanály na jedné straně až úplně ke zdi objektu, obsluhují se jen z čelní uličky a jsou určené pro systém skladování zboží LIFO (Last In – First Out). Jednotlivé palety nejsou volně dostupné a přístup je zajištěn vždy jen k naposled uloženým paletám. Varianta s přístupem z obou stran je určená pro systém skladování zboží FIFO (First In – First Out), kdy z jedné strany se nové palety ukládají a z druhé strany je možné je hned také odebírat. Pro tuto variantu je vhodná i kombinace s Shuttle systémem, která může celou manipulaci ještě více zrychlit.
Vjezdové regály jsou vhodné i pro palety, které nelze volně skladovat na sebe do bloků (z důvodu možného poškození hmotností výše uložené palety). Zcela ideální jsou pak tyto regály pro chladírenské a mrazírenské provozy, kde je potřeba maximálně efektivně využít jednak plošně omezený, jednak drahý a energeticky náročný skladovací prostor. Vladislav Záveský k tomu ještě dodává: „Naše společnost dodává kompletní sortiment vjezdových regálů v rámci svého specializovaného oddělení Linde řešení a má za sebou řadu úspěšných realizací. Kromě toho sami využíváme vjezdové regály v Centru pro regeneraci trakčních baterií.“
Doporučuje se boční vedení
Michal Baier ze společnostiPROMAN uvádí, že vjezdové regály jsou vhodné pro ukládání palet se zbožím stejného druhu. Jsou určeny pro skladování zboží s malou obrátkovostí nebo delší dobou trvanlivosti. Oproti konvenčním paletovým regálům je využitelnost skladového prostoru až o 80 % vyšší.
V čem spočívá jejich přednost a nevýhody? Michal Baier vidí jako pozitivní aspektminimum uliček a maximum využitelného prostoru ve skladu. Na čele regálu je totiž pouze centrální ulička, ze které se obsluhují všechny kanály regálu. To má ještě větší význam v chlazených skladech a mrazírnách, kde potřebujete chladit uskladněné zboží, a ne vzduch v uličkách. Nevýhodou je okamžitá dostupnost pouze zlomku uskladněných palet. Například v kanále o 5-ti ukládacích úrovních a 10-ti palet na hloubku je z celkem uložených 50-ti ks palet dostupných pouze 5 ks krajních palet. Proto jsou tyto regály vhodné pouze pro ukládání stejného druhu zboží.
„Aby se mohla manipulační technika v regálech bezpečně pohybovat, měla mít takzvané boční vedení. V závislosti na typu techniky to může být buď mechanické vedení, například z válcovaných ocelových profilů, nebo indukční vedení, které je instalováno do podlahy skladu. Oba typy vedení mohou být doplněny o čelní ochrany stojin regálu,“ vysvětluje Michal Baier a popisuje jednu z realizací společnosti PROMAN pro jednoho ze zákazníků působících v oboru skladování a logistiky potravin. „V rámci této realizace jsme letos dodali 2 vjezdové regály o celkové kapacitě 525 ks EUR palet. Jednalo se o regály typu FI – LO umístěné v suchém skladě. Hloubka regálů je určena pro 5 ks EUR palet (každá o hmotnosti 1000 kg), počet palet nad sebou je rovněž 5 ks, výška každé palety může dosahovat cca 1400 mm. Nejvyšší zakládací úroveň dosahuje 6315 mm, výška regálu je 8000 mm a hloubka regálu 4400 mm. Zvolili jsme boční vedení vozíků z válcovaných ocelových profilů. Tyto vjezdové regály byly součástí dodávky konvenčních regálů o kapacitě 5800 ks EUR palet.“
S čím je potřeba při stavbě vjezdových regálů počítat?Michal Baier podotýká, že tyto regálové systémy vyžadují kvalitní a rovnou podlahu. Není to ani tak kvůli regálu samotnému, ten lze na ne příliš kvalitní a rovné podlaze dorovnat ocelovými podložkami, ale kvůli manipulační technice, která do jednotlivých kanálů zajíždí a odebírá z něj uskladněné palety.
Ve spolupráci s uvedenými firmami připravil Václav Podstawka.
Foto: Václav Podstawka, Linde a PROMAN