Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP), kterou je zaměstnavatel povinen zajistit v silniční nákladní dopravě, je rozsáhlé téma. Nezbytnou součást BOZP představují vypracování dokumentace, kategorizace, vyhodnocení potenciálních rizik, pravidelná školení a zajištění odborně způsobilé osoby v prevenci rizik.
Mezi jednu z hlavních povinností v silniční nákladní dopravě patří vypracování interních či vnitropodnikových směrnic a pravidel pro dopravu dle právních norem, které je zapotřebí pravidelně aktualizovat. Z hlediska bezpečnosti práce je nezbytné vyhodnocení potenciálních rizik, kterým jsou zaměstnanci při výkonu práce vystaveni. Povinnost stanovit rizika vyplývá ze Zákoníku práce, z § 102:
„(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí
a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.“
„(4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.“
Práce a zdraví zaměstnanců
Kategorizace prací se považuje za jednu z důležitých povinností zaměstnavatele. Vnímá se jako základní nástroj, který pomáhá hodnotit vliv práce na zdraví zaměstnanců. Pro zařazení do správné kategorie se vychází z vyhodnocených rizik. Rizika BOZP v silniční nákladní dopravě představují dopravní nehody, nedodržování povinných bezpečnostních přestávek, nedodržování dopravních předpisů a signalizace nebo například přeprava velkých a nebezpečných předmětů nebo jejich špatné zajištění. Mezi další rizika patří také alkohol a omamné látky za volantem.
Povinnost jmenování odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (dále jen OZO BOZP) ve společnosti spočívá dle zákona č. 309/2006 Sb., § 9:
„(2) Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou. Odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba jsou odborně způsobilými osobami.
(3) Zaměstnává-li zaměstnavatel
a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,
b) 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.“
Zpracování dokumentu „Místní provozní bezpečnostní předpis“ (dále jen MPBP) je zapotřebí především tam, kde je nutno vycházet z vyhodnocení rizik na pracovišti nebo tam, kde chybí průvodní dokumentace k zařízení. Konkrétní obsah MPBP je uvedený v několika právních předpisech. Povinnost vytvořit MPBP vyplývá z nařízení vlády č. 168/2002 Sb. § 3:
„Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se zvláštními právními předpisy,1) návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích.“
Kvalifikační požadavky zaměstnavatele na řidiče vysokozdvižných vozíků jsou součástí MPBP. Dokument MPBP se neřeší v případě nakládky a vykládky pomocí manipulačních vozíků, zdvihací zařízení a mobilní rampy.
V dopravních podnicích se nesmí zapomínat na vedení agendy pracovních úrazů, včetně knihy úrazů. Všechny úrazy (včetně úrazů při kterých nebyla nutná pracovní neschopnost, nebo pracovní neschopnost trvala méně než tři kalendářní dny) se evidují zaměstnavatelem v knize úrazů. V případě, že dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, provedou zápis do knihy úrazů oba zaměstnavatelé.
Nezbytná pravidelná školení
Mezi další povinnosti zaměstnavatele patří školení zaměstnanců s ohledem na rizika, která konkrétní práce přináší. Samotná povinnost zajistit školení BOZP zaměstnanců vychází ze Zákoníku práce. Obsah, formu a četnost školení si zvolí sám zaměstnavatel, protože v Zákoníku práce existuje pouze obecná formulace § 103:
„Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují odborné předpoklady
a požadavky pro výkon práce, a které se týkají vykonávané práce a vztahují se k rizikům,
s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána“.
K pravidelným školením zaměstnanců patří i školení první pomoci. Zaměstnanec si osvojí základní postup, při poskytování nezbytné předlékařské pomoci zraněné osobě do příjezdu zdravotníka.
Ze Zákoníku práce také vyplývá, že zaměstnavatel má povinnost zajistit zaměstnancům školení řidičů referentů. Perioda tohoto typu školení není v Zákoníku práce specifikována. Optimální četnost školení řidičů referentů je jednou za rok. Řidiči z povolání musí absolvovat školení profesní způsobilosti pravidelně (zpravidla) jednou za rok, a to v akreditovaném školícím středisku nebo v autoškole, která k tomu má oprávnění. Školení řidičů z povolání je podstatně obsáhlejší než školení řidičů referentů.
Při přepravě nebezpečných věcí, je třeba řidičům zajistit také školení dle ADR, které se opakuje v periodě jednou za pět let. Obnovené ADR Osvědčení o školení řidiče po úspěšném zakončení závěrečné zkoušky, prodlouží platnost tohoto Osvědčení o dalších pět let a vždy navazuje na datum konce platnosti původního Osvědčení.
Ochranné pracovní prostředky
Poskytování vhodných osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP) zaměstnancům je povinností zaměstnavatele. OOPP chrání zaměstnance před působením rizik, které mohou ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci. Za OOPP se považuje například pracovní oděv nebo obuv a musí být poskytovány bezplatně.
Z hlediska požární ochrany, která závisí na začlenění podle míry požárního nebezpečí provozované činnosti, je zapotřebí vyhotovit patřičnou dokumentaci. Zákon č. 133/1985 Sb. § 4 člení provozované činnosti do tří kategorií a podle znění § 15:
„(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.“
Ze zákona o požární ochraně tedy vyplývá, že dokumentaci vypracují právnické a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím. Vyhláška č. 246/2001 Sb. v § 27 až § 40 je zaměřena na druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.
Existuje značné množství právních předpisů, které se věnují problematice BOZP v silniční nákladní dopravě. Níže jmenujeme alespoň některé:
- Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.
- Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
- Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.
- Vyhláška č. 156/2008 Sb., o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.
- Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
- Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (podobné ustanovení k pracovišti pro údržbu dopravních prostředků, výrobu a opravu jsou uvedeny v příloze 7, požadavky na sklad pohonných hmot, tuhých maziv a hořlavých kapalin obsahuje příloha 11).
- Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
- Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce.
- Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.
- Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.
Společnost DEKRA CZnabízí komplexní služby v oblasti BOZP a požární ochrany, dále rozsáhlé množství školení nejen ADR, RID a ADN, ale například také školení na téma chemické látky a směsi, nakládání s odpady či podniková ekologie.
Klára Tomešová, DEKRA CZ
Foto: DEKRA CZ, VDO a Václav Podstawka