Aktuality
 

Od 6. března 2022 do 11. června probíhá na německé straně Bad Schandau – Königstein výluka s jednokolejným provozem doplňovaná v několika dnech týdne o 4-hodinové noční úplné zastavení provozu. Od 26.6.2022 bude až do příštího roku nepřetržitá výluka mezi Prostředním Žlebem a Bad Schandau s jednokolejným provozem doplňovaným každé pondělí v denní době 8:50 – 16:40 úplným zastavením provozu. Současně s tím od začátku března začala výluka SŽ Děčín Východ – Prostřední Žleb, která významně omezila celkovou kapacitu uzlu Děčín.

Propustnost tratě Děčín – Drážďany v roce 2022 a 2023 se díky těmto výlukám na trati rapidně snížila a ještě dále sníží. Ad-hoc nákladní vlaky již dnes příhraniční trasu prakticky nedostávají, počet pravidelných tras pro nákladní vlaky bude od 26.6. výrazně redukován. Zásadní je, že neexistuje kapacitně variantní přechod s Německem – možné objízdné trasy jsou via Cheb (jednokolejný neelektrifikovaný), Rumburk (jednokolejný, neelektrifikovaný, špatné sklonové podmínky). Jiný přechod pro RID zboží není možný. Objízdná trasa via Polsko je s ohledem na tranzitní čas a současně letní uzávěru hraničního přechodu Lichkov/Miedzylesie problematická. Velká část přepravy zboží je plánovaná ve vlacích režimu ad hoc a tady je situace skoro neřešitelná!

U stávajících platných i nově uzavíraných obchodních smluv je nutno zvolit výrazně ekonomicky nákladnější náhradní přepravní řešení, které zejména pro chemické komodity může způsobit až nekonkurenceschopnost/ neprodejnost českého zboží. Vzniklé přepravní vícenáklady nelze totiž ve většině případů promítnout do ceny zboží.

Navrhovaná řešení:

  1. Krátkodobá (neprodleně): jelikož neexistují plnohodnotné objízdné železniční trasy z hlediska technologie přepravy a její ekonomiky navrhujeme:
  2. Přiměřenou míru redukce osobní železniční přepravy ve prospěch nákladní (převod osobní regionální železniční dopravy na autobusovou/lodní a do dálkových vlaků). Náhrada osobní železniční přepravy autobusovou již byla úspěšně realizována po přívalových deštích, kdy byl úplně zastavený železniční provoz na koridorové trati.
  3. Podpora státu při využití stávajících, méně výhodných hraničních přechodů (zejména Cheb) spočívající v zajištění trakce (dieselová lokomotiva na přetahy Hof – Cheb) a dostatečné propustnosti (v případě nutnosti také redukce osobní dopravy a její nahrazení autobusovou např.  při úplném zastavení provozu na hr. přechodu Děčín/Bad Schandau).
  1. Střední a dlouhodobá: konkrétní řešení problému Děčín – modernizace alternativních přechodů, splavnost Labe s konkrétními navrhovanými daty:
  2. Urychlené budování nových kapacit (staveb) pro železniční nákladní dopravu, např.  zahájit s německou stranou jednání o elektrifikaci tratě mezi Chebem a Hofem.
  3. Výstavba druhého elektrifikovaného přechodu s dostatečnou kapacitou do Německa.
  4. Výstavba vysokorychlostní tratě Praha- Drážďany za předpokladu, že skutečně dojde k přesunu velké části osobní železniční přepravy na tuto trať.
  5. Zlepšení nautických podmínek na Labi vybudováním plavebního stupně Děčín.

Argumentace:

  • Naplánované uzávěry výrazně ohrozí vývoz a dovoz základních chemických komodit, polotovarů i hotových výrobků (dále jen chemikálií) z/do severozápadní Evropy (resp. zámoří) z/do České republiky, a to i při využití kapacity ostatních hraničních přechodů z následujících důvodů:
  • Dodací termíny, nejenom jejich prodloužení, ale i totální nespolehlivost a tím i ohrožené krátkodobé plánování výrobních kapacit dodavatelů a odběratelů. Převážná většina dodávek chemikálií je realizována v systému dodání „just in time“, vyžadující přesnost termínového dodání všech komponentů v řádu dní i hodin, pod sankcemi za jejich nedodržení (včetně nákladů na omezení nebo zastavení výrobního procesu). Dodavatelské i odběratelské podniky v celé EU nemají naddimenzované skladovací kapacity, většinou jedno druhově specializované. Jejich zvětšení vzhledem k přísným předpisům včetně ekologických je buď nemožné (lokální podmínky), nebo je vázáno na dlouhodobý schvalovací proces s nejistým výsledkem.
  • Prodloužení náhradních dopravních tras přináší vícenáklady, které nelze kompenzovat cenovým navýšením. U chemikálií, kdy přepravní náklady činí 8 – 15% ceny, může způsobit každé navýšení těchto nákladů nekonkurenceschopnost výrobku na trhu a v delším časovém horizontu i zastavení produkce se všemi důsledky včetně regionální zaměstnanosti.
  • Krátkodobý přechod na jiný přepravní mód je nerealizovatelný. Chemické komodity, zejména nebezpečné, vyžadují většinou speciální přepravní obaly a dopravní prostředky (vagony, silniční návěsy), jejich kapacita je dlouhodobě plánována, bez kapacitních rezerv dopravců i chemických podniků. Rozhodnutí o technologickém zajištění přechodu včetně výroby (cca cyklus výroby 1 rok) silniční techniky je nevratným procesem v dlouhodobém časovém horizontu. Tento proces jde ve svém důsledku proti přepravní politice ČR i EU, včetně snižování emisí CO2. U hromadných produktů typu PHM, které mají dnes strategický význam, nemůže silniční přeprava železniční vůbec nahradit
  • Krátkodobý ad hoc přechod na říční přepravu via Labe je v důsledku kapacitních i nautických podmínek prakticky marginální a není v současné době rejdaři a speditéry systémově nabízen.
  • Proces náhrady kapacity silniční dopravou v důsledku přivádí přepravy nebezpečných věcí na silnici se všemi s tím problémy (včetně bezpečnostních), a to nejenom v ČR, ale i v konečných a tranzitních zemích EU. Některé RIDkové zboží není možno po silnici vůbec přepravovat.

Zdroj: SCHP ČR

Ilustrační foto: RAIL4