V posledním desetiletí prošla skladová logistika dynamickým vývojem. Klíčovou roli zde sehrála digitalizace, která přispěla k optimalizaci a zvýšení efektivity skladových operací.
Například zavedení pokročilého systému řízení skladů (WMS) v Gebrüder Weiss umožňuje efektivnější plánování i řízení zásob. Datová analýza pak pomáhá ještě lépe reagovat na změny v poptávce či optimalizovat skladové a zásobovací kapacity.
„Významný podíl má také rozvoj e-commerce. V souvislosti s ním se totiž nenavýšil pouze objem přepravovaného zboží, ale změnila se i očekávání zákazníků, kteří kladou stále větší důraz na rychlejší a flexibilnější doručování zboží. To pochopitelně zvyšuje tlak na logistické a přepravní společnosti, aby zefektivnily své skladové procesy a dokázaly rychleji reagovat na změny,“ uvádí Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel ve společnosti Gebrüder Weiss a dodává, že vývoj skladové logistiky byl ovlivněn i globalizací dodavatelských řetězců. Společnosti se stále více zaměřují na optimalizaci svých zásobovacích strategií na globální úrovni a kladou důraz na pečlivé plánování uskladnění i následné distribuce zboží v různých zemích, přičemž pokročilé technologie a nové přístupy ke správě skladových zásob umožňují lepší kontrolu nad globálními toky zboží.
Technologie mění pravidla hry
K výraznému zvýšení efektivity přispělo zavedení automatizovaných skladových systémů a robotiky. Pokročilé robotické systémy umožňují přesně a rychle manipulovat se zbožím, snižovat počet rutinních činností a s tím související chybovost, a zlepšovat tak celkovou produktivitu. Své místo zde má rovněž internet věcí (IoT) a také senzory, které umožňují monitorování skladových procesů v reálném čase. Přinášejí nejen možnost sledování zásob a automatického doplňování zboží, ale i udržování optimálních podmínek ve skladu – například teploty a vlhkosti.
Jan Kodada podotýká, že uplatnění ve skladové logistice nachází také umělá inteligence a strojové učení, a to v oblasti prediktivní analýzy. Pomocí těchto technologií mohou společnosti lépe předvídat budoucí poptávku a přizpůsobit skladové kapacity tak, aby co nejlépe odpovídaly aktuálním potřebám. To pomáhá nejen snížit náklady, ale také zvýšit dostupnost produktů a zlepšit celkový zákaznický zážitek.
Role skladníků se mění
Mění se i spolupráce se zákazníky. Narůstající tlak na rychlost dodávek a individuální přístup k zákazníkům vede k tomu, že firmy musí více personalizovat své služby. Spotřebitelé dnes očekávají rychlou a bezproblémovou dodávku, stejně jako transparentnost.
„U nás v Gebrüder Weiss se osvědčil pokročilý systém ETA, tedy systém identifikace předpokládaného času doručení zásilky, který zákazníkům dává maximální přehled o jejich zásilce a upřesňuje dvouhodinové časové okno, ve kterém ji doručíme,“ říká Jan Kodada, který rovněž poukazuje na neméně důležité partnerství a sdílení dat mezi jednotlivými články dodavatelského řetězce. Transparentnost v dodavatelském řetězci je dnes klíčová, stejně jako schopnost přesně a rychle zpracovat objednávky.
Rostoucí automatizace a robotizace proměňují i tradiční role skladníků, kteří se víc soustředí na technickou správu strojů a softwarových systémů. Logistické firmy obecně čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků, což se promítá i v oblasti skladové logistiky a vede společnosti k větším investicím do školení a rozvoje zaměstnanců. Jan Kodada dodává, že důraz je kladen nejen na technické dovednosti spojené s novými technologiemi, ale také na udržitelné praktiky a environmentální aspekty, které jsou v moderní logistice stále důležitější.
Události ve světě mění logistiku
Jan Heršálek, Head of Support Function ve společnosti FIEGE, podotýká, že za posledních deset let byly zaznamenány klíčové změny ve skladové logistice v rámci regionu CEE (Central Eastern Europe). Tyto změny byly vyvolány více vlivy, které se odehrály v regionu, a to zejména dlouhodobým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na všech úrovních a všech logistických segmentech trhu, chaosem v celém logistickém řetězci (dopad a vliv Covidu, válka na Ukrajině, ceny energií, vysoká turbulence cen přeprav z Asie), změnou chování spotřebitelů (koncových zákazníků zejména v segment e-commerce) a rychlostí a potřebou dodavatelů být blíže finálnímu klientovi.
Podle mínění Jana Heršálka se tyto změny postupně přenášejí i do řízení vlastní skladové logistiky. Nejčastěji skloňovanými technologiemi a nástroji jsou:
1. Automatizace a robotizace: Zvyšování automatizace ve skladech a distribučních centrech, včetně použití robotických systémů pro zaskladnění, vychystávání a balení zboží.
2. Pokročilé systémy řízení: Implementace sofistikovaných softwarových řešení pro správu dodavatelského řetězce (SCM) a systémů řízení skladů (WMS), které umožňují efektivnější sledování a optimalizaci procesů.
3. Internetová zařízeni (IoT): Využití IoT zařízení pro sledování zásilek v reálném čase, což zlepšuje transparentnost a umožňuje rychlou reakci na změny v dodavatelském řetězci.
4. Analytika a Big Data: Použití pokročilé datové analýzy pro predikci poptávky, zlepšení rozhodovacího procesu a reportingu směrem ke klientům.
5. Udržitelnost: Zvyšující se důraz na ekologické a udržitelné praktiky, jako je používání alternativních zdrojů energie, minimalizace odpadu v logistických operacích.
„Tyto změny reflektují snahu 3PL providerů zůstat konkurenceschopní a reagovat na měnící se potřeby trhu,“ je přesvědčen Jan Heršálek a na dotaz týkající se požadavků zákazníků říká. „Dnes se více než kdy jindy jedná o pochopení požadavku finálního spotřebitele, který dodavatelům dává požadavek, jak by měl celý dodavatelský řetězec fungovat v čase a objemech. 3PL/4PL dodavatelé musí uzavřít se svými zákazníky dlouhodobé partnerství a společně pracovat na změnách tak aby uspokojili požadavky spotřebitele. Ideálním stavem je tak cílená dlouhodobá spolupráce včetně plánování zlepšení a změn v jasném časovém horizontu včetně plánování finančních nákladů spojených s danou změnou.“
Nastupuje nová generace
Erika Kočárková, Head of HR oddělení ve společnosti FIEGE, poukazuje na ekonomický vývoj, změny v demografické struktuře a nástup nové generace, tedy na aspekty, které vnesly do personální politiky mnoho změn. Od řízení lidských zdrojů po dnešní koncept People and Culture. V něm jsou lidé na prvním místě a práce personalistů stojí na aktivním hledání nových kolegů v řadách pracujících, péči o stávající zaměstnance, naslouchání potřebám lidí a reakci na měnící se potřeby zejména mladé generace.
„Daleko víc se řeší spokojenost lidí, jejich zapojení do formování firmy například v oblasti vzdělávání, rozvoje nebo nabízených benefitů. Díky sdílení zkušeností zaměstnanců v online světě musí firmy pracovat na employer brandingu, rovnosti odměňování nebo kvalitě vedoucích pracovníků. Dalo by se říct, že dnes lidé výrazně formují společnosti, kde pracují,“ dodává na závěr Erika Kočárková.
S uvedenými firmami připravil Václav Podstawka.
Foto: Gebrüder Weiss a Václav Podstawka