V každém skladu existují určitá rizika související například s provozem manipulační techniky nebo pádem břemene. V tomto článku se můžete dočíst, jakým způsobem je možné rizika eliminovat a předejít úrazům.
Jak by měli k otázce bezpečnosti přistupovat pracovníci ve skladu? Na toto téma debatovali Jan Mikeš, poradce pro bezpečný provoz a manipulaci ve společnosti STILL ČR, a Jiří Kysela metodik/inspektor pro manipulaci a skladování a zdvihací zařízení Státního úřadu inspekce práce.
Jan Mikeš: Setkávám se s tím, že v některých provozech, kde se pohybují současně jak pěší pracovníci skladů, tak manipulační technika, se nenosí vesty ani oděv s reflexním pruhem. Pracovníci mají například bavlněná trika nebo jiný firemní oděv. Domnívám se, že nošení reflexních vest by mělo být povinné.
Jiří Kysela: Obecně platí, že zaměstnanci dělají zpravidla jen to, co jim zaměstnavatel dovolí. Pokud neplní zaměstnavatelem stanovená opatření (například v oblasti bezpečnosti práce), pak dle mého názoru je indicie zcela jednoznačná. Je to v zaměstnavatelem nastaveném systému řízení bezpečnosti práce. Dle obecného právního předpisu, kterým je zákoník práce, je péče o bezpečnost práce součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (§ 101 odst. 2 zákoníku práce). Pokud zaměstnavatel vyhodnotil riziko ve skladovém provoze například střetu zaměstnance s manipulační technikou a zaměstnavatel eliminuje vyhodnocené riziko například tím, že dle § 104 odst. 5 zákoníku práce, přidělí zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce osobní ochranný pracovní prostředek (OOPP), například oděv s reflexním pruhem nebo reflexní vestu, ale zaměstnanec to nenosí, pak dle mého názoru vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele nejsou dostatečně důslední. Zaměstnavatel by měl stanovit ve vnitřní organizační směrnici, kterou může být například místní řád skladu zpracovaný dle čl. 4.1.1 ČSN 26 9030 nebo tzv. dopravní řád zpracovaný ve smyslu přílohy č. 1 NV č. 168/2002 Sb., podmínky používání příslušných OOPP. Zaměstnanec, což je velmi důležité, musí být s touto vnitřní organizační směrnicí prokazatelně seznámen. Zaměstnanec je tedy povinen opatření stanovené zaměstnavatelem, i v oblasti bezpečnosti práce, dodržovat. Nedodržuje-li zaměstnanec toto opatření, pak by měl zaměstnavatel stanovit i další postup. Problematika bezpečnosti práce je zcela v kompetenci zaměstnavatele a je tedy na zaměstnavateli, jak si tuto oblast nastaví a jak i vyžaduje její plnění.
Jan Mikeš: V některých provozech chybí značení zón pro pěší s tím, že v provozu není dostatek místa. Přitom existují předpisy. Jak to zdůraznit zaměstnavatelům a jak to následně vyžadovat od zaměstnanců?
Jiří Kysela: Také v tomto případě je zaměstnavatel povinen vyhodnotit konkrétní rizika a přijmout opatření (§ 102 zákoníku práce) k eliminaci vyhodnoceného konkrétního rizika na konkrétním pracovišti a vykonávané práci. Oblast komunikací je uvedena nejen v uvedeném obecném právním předpise (zákoník práce), ale dále také například v § 5 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., dále v bodu 5. přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
Problematika průchodových uliček a komunikací pro pěší je uvedena například v ČSN 26 9010 Šířky a výšky cest a uliček. Problematika prostorů pro pěší, které jsou například zastavěny paletami, dle mého názoru souvisí s nedostatky v organizaci práce (§ 5 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.). Dále zaměstnavatel porušuje například nařízení vlády č. 101/2005 Sb., konkrétně pak bod 5.1 přílohy, kde je mimo jiné uvedeno: „Dopravní komunikace uvnitř staveb musí být voleny tak, aby zajišťovaly snadný, bezpečný a vyhovující přístup pro pěší nebo jízdu dopravních prostředků, aby nedocházelo k ohrožení zaměstnanců zdržujících se v jejich blízkosti. Komunikace pro pěší musí být řešeny s ohledem na počet osob, které je budou používat, musí být široké nejméně 1,1 m. V zásadě, jak jsem v předcházející části uvedl, za splnění všech povinností v oblasti bezpečnost práce zodpovídá zaměstnavatel.
Jan Mikeš: Nošení přileb ve skladech obecně povinné není. Nicméně existují případy, kdy to podle mého názoru jednoznačně nutné je. Například při naskladňování z druhé strany regálu. Nebyla by možná jednoznačná úprava, aby bylo jasné, od jaké výšky a v jakém uspořádání skladu je nutné nosit přilbu?
Jiří Kysela: Vše se odvíjí od konkrétních podmínek a charakteru práce a opět na základě vyhodnocení konkrétních rizik. Dle mého názoru je třeba k používání ochranných přileb (OOPP) přistupovat rozumně. Například pokud naskladňuji a kdekoliv vzniká například riziko pádu palety z regálového systému, pak například vymezím pracovní prostor a stanovím příslušnou manipulační techniku a také stanovím organizačním opatřením bezpečný pracovní postup. Myslím, že je ochranná přilba sice výborná věc a v určitých případech účinná. Co když ale bude padat paleta? Ke každé oblasti, to znamená i k bezpečnosti práce (používání ochranných přileb, OOPP), bychom měli vždy přistoupit rozumně. Každé rozhodnutí je třeba zvážit nejen vzhledem k možným rizikům, ale také s ohledem na příslušné zaměstnance, konkrétní podmínky a charakter práce na konkrétním pracovišti. Obecně platí, že OOPP musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce, nesmí být obtěžující nebo způsobovat zdravotní potíže – například bolesti hlavy v případě ochranné přilby.
Jan Mikeš: Ve skladech se často setkávám s prašným prostředím, ale nikdo tam nenosí ochranné brýle. Je nějakým způsobem jednoznačně definována prašnost, při které už je nošení ochranných brýlí povinné?
Jiří Kysela: I tato problematika vyžaduje vyhodnocení rizik. Na jejich základě by měly být přiděleny vhodné ochranné brýle. Zaměstnavatel pak dále musí ve vnitřní organizační směrnici stanovit, kde se tyto OOPP budou nosit, a také nastavit kontrolní systém. Oblast prašnosti v pracovním prostředí náleží orgánům hygieny nikoliv orgánům inspekce práce.
Jan Mikeš: Vývoj v oblasti bezpečnosti v intralogistice spěje k tomu, že v budoucnu by měla kontrolovat dodržování předpisů v oblasti nošení osobních ochranných pracovních prostředků umělá inteligence. Kamery nasnímají pracovníka před vstupem do provozu a při nedodržení nasazení všech pomůcek nebude například otevřen turniket. Jak do té doby co nejlépe zajistit, aby byli důslední zaměstnanci i jejich nadřízení?
Jiří Kysela: Jak již bylo výše i uvedeno. Záleží na zaměstnavateli, jak si oblast osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) nastaví. Mělo by to být na základě vyhodnocených konkrétních rizik týkajících se jejich práce a pracoviště ve vnitřním organizačním předpise, kterým může být například již uvedený místní řád skladu (čl. 4.1.1 ČSN 26 9030). Zaměstnavatel by měl rovněž ve vnitřní organizační směrnici stanovit způsob, jak bude vyžadovat plnění zaměstnavatelem stanovených opatření v oblasti bezpečnosti práce.
Připravil Václav Podstawka