Průchod nebezpečného zboží skladem patří mezi nejcitlivější logistické operace. Vyžaduje přesné dodržování předpisů, důslednou evidenci zboží, bezpečnou manipulaci a kvalitní školení personálu.
Každý typ nebezpečné látky má svá specifika – od způsobu balení přes označení až po podmínky skladování. Klíčovou roli hraje správná identifikace rizik a jejich minimalizace pomocí bezpečnostních opatření, jako jsou oddělené zóny, vhodné skladové technologie či havarijní plány.
Důležitá je také komunikace mezi jednotlivými články řetězce – od dodavatele po dopravce. Chyba v jediné fázi může vést k ohrožení zdraví, majetku i životního prostředí. Moderní sklady proto stále častěji využívají digitalizaci a automatizaci, které zvyšují kontrolu nad pohybem zboží. Správně nastavené procesy nejen chrání, ale zároveň zvyšují efektivitu a důvěryhodnost celého logistického systému.
V tomto článku se s námi podělily o vlastní zkušenosti firmy FIEGE, ČSAD Uherské Hradiště a Raben Logistics Czech.
Linie kontroly a identifikace
„Logistika nebezpečného zboží představuje jednu z nejnáročnějších oblastí dodavatelského řetězce. Ve společnosti FIEGE k této agendě přistupujeme s vědomím, že jakákoliv odchylka od nastavených procesů je nejen legislativním, ale především bezpečnostním a environmentálním rizikem. Průchod nebezpečného zboží naším skladem je proto striktně řízen WMS (Warehouse Management System) v kombinaci s pravidelně školeným personálem,“ zdůrazňuje Vladimír Jozífek, Site Manager společnosti FIEGE v lovosickém skladu. „Proces příjmu začíná ještě před samotnou fyzickou vykládkou. Základem je kontrola průvodní dokumentace, zejména nákladního listu s předepsanými údaji dle dohody ADR. Zároveň již v této fázi máme v našem systému klíčové kmenové parametry (UN číslo, třída nebezpečnosti, obalová skupina, ohrožení vody apod.).“
Samotná fyzická přejímka má stanovená pravidla. Skladníci vizuálně kontrolují stav transportní jednotky i jednotlivých kusů. Zaměřují se na stav obalů (zda nevykazují stopy úniku, deformace či poškození) a na přítomnost a čitelnost předepsaného značení – etiket s UN čísly, bezpečnostních etiket a orientačních šipek.
„Pokud je zjištěna jakákoliv diskrepance nebo dokonce poškození obalu, proces standardního příjmu je okamžitě pozastaven. Zboží je přesunuto do vymezené karanténní zóny, situace je eskalována na bezpečnostního poradce a zákazníka a následně se rozhoduje o dalším postupu,“ vysvětluje Vladimír Jozífek.
Striktní řízení WMS
O tom, kam bude zboží ve skladu uloženo, nikdy nerozhoduje skladník na základě vlastního uvážení. Tuto kompetenci má plně v gesci systém WMS. Systém na pozadí operuje se složitou maticí pravidel pro společné skladování. Kritériem pro alokaci skladové pozice je takzvaná třída skladování (například hořlavé kapaliny) a pravidla chemické kompatibility. WMS automaticky blokuje uložení nekompatibilních látek do stejného požárního úseku, což znamená, že je systémově vyloučeno například společné skladování silných kyselin a zásad nebo hořlavin s oxidujícími látkami.
Vladimír Jozífek říká, že WMS navede skladníka pomocí mobilního terminálu na konkrétní, systémem určenou pozici v příslušné zóně, která je technicky uzpůsobena dané látce, například typem hasicího média, speciální ventilací apod. Skladník pouze fyzicky provede závoz a potvrdí jej naskenováním čárového kódu pozice, čímž je eliminován faktor lidské chyby.
Fáze expedice začíná systémovým uvolněním objednávky, při kterém WMS opět kontroluje pravidla, tentokrát pro společné balení a nakládku. Při vychystávání homogenních palet probíhá kontrola šarží a expirací, pokud je vyžadována. Náročnější je příprava heterogenních palet (mix různého zboží). „Skladníci musí dbát na to, aby nedošlo k porušení zákazů společného balení v jedné vnější obalové jednotce a aby bylo zajištěno správné rozložení hmotnosti zabraňující mechanickému poškození spodních vrstev,“ podotýká Vladimír Jozífek.
Rozdělená odpovědnost
Následuje proces balení a fixace (nejčastěji ovinutím strečovou fólií). Těžší zboží (například sudy) je k paletám fixováno pomocí pásek. Pro manipulační jednotky některých zákazníků se využívají i protiskluzové podložky.
„Pokud fólie zakryje původní bezpečnostní značení jednotlivých kusů, musí skladník označit jednotku etiketou (Overpack). Paleta je opatřena tímto nápisem a všechny relevantní etikety nebezpečnosti a UN čísla jsou duplikována na vnější obal, aby byla jasně viditelná,“ uvádí Vladimír Jozífek a dodává, že před samotnou nakládkou na vozidlo probíhá finální kontrola. Prověřuje se stav ložné plochy vozidla, podlahy, střechy a bočních plachet, popřípadě pevných boků. Ložná plocha musí být čistá a bez poškození. Rozdělení zodpovědností je zde klíčové a jasně definované:
- Skladník nese odpovědnost za správné vychystání, neporušenost obalů a za přípravu přepravní jednotky.
- Pracovník expedice odpovídá za zabalení, označení a finální kontrolu.
- Administrativa FIEGE odpovídá za generování a předání přepravního dokladu v souladu s dohodou ADR.
- Řidič (dopravce) přebírá odpovědnost v momentě nakládky. Musí disponovat platným osvědčením o školení ADR, předepsanou výbavou vozidla a je zodpovědný za rozložení nákladu na vozidle a jeho bezpečné upevnění (zajištění proti pohybu a tření) v souladu s předpisy.
Příjem začíná vizuální kontrolou
Sklad společnosti ČSAD Uherské Hradiště je určen pro skladování nebezpečných látek na paletách. Skladují se zde látky třídy ADR III (například technické a závodní benzíny, zimní směsi do ostřikovačů) a třídy ADR IV (například motorové a minerální oleje, maziva).
„Celý prostor skladu je uzpůsoben pro skladování uvedených látek, tudíž nemáme stanoveny podmínky pro „přesné“ rozložení jednotlivých látek ve skladovacích prostorech,“ vysvětluje Vlastislav Čech, generální ředitel / CEO ve společnosti ČSAD Uherské Hradiště.
Na příjmu zboží do skladu se nejdřív provádí vizuální kontrola těsnosti obalů. Palety i obaly musí být suché. Pokud je vše v pořádku, zboží je vyloženo z vozidla a hned putuje do příjmové zóny, odkud se následně přesune do regálového systému. Nejprve však musí projít kontrolou označení – čárové i QR kódy nesmí být poškozené. Pokud jsou poškozené, značení se vytiskne znovu a provede se výměna. Velice důležitá je expirace, která bývá standardně uvedena až na štítku logistické jednotky, takže nepřichází jako avízo od zákazníka.
„Při poškození obalu skladník vyhodnotí míru prosáknutí. Mírné prosakování znamená zařazení zboží do speciální zóny a čekání na rozhodnutí zákazníka. Při větším prosáknutí je zboží uloženo do záchytné vany a jsou přijata opatření zabraňující dalšímu úniku. Takové zboží bývá ve většině případů určeno k likvidaci,“ podotýká Vlastislav Čech.
Pomáhají propojené systémy
Řízení skladových procesů v ČSAD Uherské Hradiště zajišťuje WMS. Primární data musí obsahovat základní logistické informace, jako je typ palety, váha, výška atd. Další důležité informace se týkají druhů nebezpečnosti látek a obrátkovosti. Tyto informace jsou při procesu naskladnění vyhodnoceny a následně je určena pozice pro uskladnění. Skladník má samozřejmě právo pozici změnit, pokud vyhodnotí, že je to pro další operace výhodnější.
„Proces expedice začíná příjmem elektronické objednávky zákazníka prostřednictvím interface, které je nastaveno mezi naším WMS a skladovým systémem v ERP zákazníka. Objednávky se od 14:00 hodin řadí do fronty a skladníci tak mohou následující den od rána zboží vychystávat. Ve 14:00 hodin se příjem objednávek pro daný den uzavře. Po 14. hodině se už opět řadí do fronty pro expedici v následující den. Příjemce zboží může během dne posílat objednávky průběžně, takže se běžně stává, že od jednoho příjemce máme během dne několik objednávek. Nelze tedy ráno konsolidaci zboží u příjemce uzavřít. Musíme vždy čekat do 14:00,“ zdůrazňuje Vlastislav Čech.
Vychystávání zboží na ucelených, homogenních paletách je mnohem jednodušší. Skladník musí validovat štítek pozice, štítek zboží a potvrdit počet kartonů, které se na homogenní paletě vyskytují. Poté následuje vizuální kontrola nepoškozenosti palety jako celku a umístění do expediční zóny.
U konsolidace heterogenních palet je proces podobný. Skladník však konsoliduje zboží na úrovni nejmenší logistické jednotky povolené k expedici. Jedná se o karton, kyblík, soudek nebo sud. Skladník vždy musí pomocí skeneru validovat pozici palety v regálovém systému a vychystávanou logistickou jednotku. Pokud zboží podléhá expiraci, při validaci dochází i ke kontrole data expirace. Takto vychystané zboží skladník přepraví do expediční zóny, kde se zboží průběžně hromadí pro jednotlivé příjemce. Tuto činnost zvládne ranní směna.
„Odpolední směna pak dokončí vychystání zboží a provede konsolidaci a optimalizaci zboží na palety a příjemce. Tento proces je mnohem náročnější oproti vychystání homogenních palet. Skladník musí vzít na zřetel umístění, respektive stohování zboží, v rámci jedné palety. Do budoucna nám snad v této činnosti pomůže AI,“ předpokládá Vlastislav Čech a dodává, že palety se vychystávají vždy dle plánů distribuce, což znamená dodržení sekvence vykládek. Na jedné paletě může být i zboží pro více zákazníků.
Podívejme se ještě na důležitou vazbu mezi WMS a TMS. Jakmile se ve WMS ukončí příjem objednávek ve 14:00, odešlou se objednávky do TMS, kde se z nich vytvoří zásilky pro jednotlivé příjemce. Dispečeři provedou naplánování zásilek do distribučních tras. K tomu slouží plánovací software, který vytvoří nejoptimálnější trasy. Distribuční trasy jsou odeslány zpět do WMS, takže sklad ČSAD Uherské Hradiště má k dispozici číslo zásilky, číslo distribuční trasy a sekvenci naložení zásilek do vozidla, respektive sekvenci vykládek u příjemců.
Sklad není jen prostor
Společnost Raben Logistics Czech provozuje několik skladů s možností skladování nebezpečných věcí. Pro tento účel jsou ve většině případů vyčleněny samostatné zóny splňující přísné bezpečnostní požadavky. Sklady jsou vybaveny například sprinklerovými systémy nebo pěnovým hasicím zařízením. Samozřejmostí jsou nepropustné podlahy pro zachycení případných úniků a oddělené sekce pro jednotlivé typy látek. Kapacita se liší podle konkrétní lokality a typu zboží, ale obecně se jedná o tisíce paletových míst v režimu ADR. Jde například o sklad v Brně, Rokycanech, Nupakách, Hradci Králové a Ostravě. Důležité je, že sklad není jen prostor, ale celý systém řízený tak, aby minimalizoval rizika.
„V naší logistické síti pracujeme především se zbožím z chemického a průmyslového sektoru. Nejčastěji se jedná o hořlavé kapaliny a žíravé látky. V menší míře přepravujeme také hořlavé tuhé látky, látky podporující hoření, organické peroxidy, toxické látky a látky a předměty třídy 9. Naopak některé třídy nebezpečných věcí, jako jsou výbušniny, infekční nebo radioaktivní látky, máme z přepravy zcela vyloučeny,“ uvádí Jiří Chlup, ředitel vnitrostátní přepravy Raben Logistics Czech & Slovakia, a doplňuje, že z hlediska skupenství převažují kapaliny, nicméně firma přepravuje i tuhé látky. V posledních letech výrazně roste podíl přeprav lithium-iontových baterií.
Používané obaly odpovídají požadavkům pro přepravu nebezpečných věcí a zpravidla disponují příslušnou UN certifikací. Nejčastěji se jedná o sudy, kanystry, IBC kontejnery nebo lepenkové obaly. Obal zde představuje klíčový bezpečnostní prvek, proto je nezbytné věnovat pozornost jeho pravidelné kontrole a správnému značení.
Zaskladnění musí být bezpečné
Každá zásilka je po přijetí nejprve kontrolována z hlediska úplnosti dokumentace, správnosti značení a stavu obalu. Vše musí odpovídat požadavkům Dohody ADR. Následně se rozhoduje o jejím konkrétním umístění. Sklad je organizován tak, aby byly od sebe důsledně odděleny nekompatibilní látky. Například kyseliny nesmí být skladovány v blízkosti zásad, hořlavé látky mají vyhrazené zóny a některé látky musí být skladovány zcela odděleně. Do toho vstupují i limity množství, požární předpisy nebo požadavky zákazníka. Velkou roli hraje také skladový systém, který přesně eviduje pozici. Operátor musí přesně vědět, kde se co nachází, aby nevznikla situace, kdy by se látky mohly dostat do kontaktu a způsobit nebezpečnou reakci.
„Klíčovou roli při zajištění bezpečnosti přepravy nebezpečných věcí představuje bezpečnostní poradce ADR. Dlouhodobě spolupracujeme s externím bezpečnostním poradcem Janem Elsterem ze společnosti M Konzult. Jeho úkolem je zejména dohled nad dodržováním požadavků Dohody ADR v rámci celé logistické sítě. Pravidelně školí zaměstnance podílející se na přepravě nebezpečných věcí a zajišťuje také akreditovaná školení řidičů,“ říká Jiří Chlup a dodává, že součástí činnosti bezpečnostního poradce je rovněž zpracování výroční zprávy a podíl na nastavování procesů tak, aby byla rizika spojená s přepravou nebezpečných věcí co nejvíce minimalizována.
Ve spolupráci s uvedenými firmami připravil Václav Podstawka.
Foto: Autor a ČSAD Uherské Hradiště