V loňském listopadu došlo v zatáčce mezi Běstvinami a Spy k havárii cisternového vozidla, ze kterého do lesíku i potoka unikla fenolformaldehydová pryskyřice. Rozhodně nešlo o běžný únik nebezpečné látky. Havárii likvidovala celý listopad firma DEKONTA.
Nedaleko Dobrušky unikly do okolí čtyři kubické metry zředěného fenolformaldehydové pryskyřice. Výhodou bylo, že se toxická látka dostala do suchého koryta potoka a z větší části ji bylo možné odčerpat. Část látky se však vsákla do zeminy v délce přibližně sedmdesáti metrů. Bylo nutné odtěžit stovky tun zamořené zeminy a také odstranit kontaminovanou vodu i poškozené stromy.
Chyběly bezpečnostní listy
„Doposud jsme s podobnou látkou neměli žádnou zkušenost. Neznali jsme její konzistenci ani že je tam přítomen volný fenol a formaldehyd. Také jsme neměli k dispozici bezpečnostní listy, takže jsme museli všechno zjišťovat až na místě havárie. Spolupracovali jsme se specialisty na chemikálie, kteří nás informovali o složení této nebezpečné látky a o její vysoké toxicitě,“ vysvětluje Luděk Sisr, vedoucí divize Ekologická havarijní služba ve společnosti DEKONTA. „Vzhledem k tomu, že měly přijít srážky a voda by zanesla chemikálii do větší vzdálenosti, řešili jsme obchvat potoka okolo zasažené části. To se nám podařilo, ale k určitému úniku přece jen došlo. Tomu se bohužel nedá zcela zabránit. Druhý den začalo intenzivně pršet, takže nám práci komplikovala protékající voda. Přes všechny problémy se nám podařilo zabránit kontaminaci nedalekého rybníka i studen v blízké vesnici, takže k dalším škodám nedošlo.“
Zásahová jednotka odčerpala mírně naředěnou uniklou nebezpečnou látku a odtěžila zeminu a zasažené stromy. To vše se odváželo na nákladních vozidlech. Zeminu zasaženou fenolformaldehydovou pryskyřicí ale nebylo možné uložit na skládce bez předchozí úpravy, protože se jednalo o rozpustnou látku, která nesplňovala parametry pro uložení. Z tohoto důvodu byla provedena úprava stabilizací, která její rozpustnost snížila, takže fenolformaldehydová pryskyřice mohla být uložena na skládce.
Volný fenol a formaldehyd
„Prvotní zásah probíhal s filtračními dýchacími maskami, protože směs fenolformaldehydové pryskyřice obsahovala i volný fenol a formaldehyd. Jedná se o toxické a zároveň těkavé látky, které velmi silně zapáchají a jejichž vdechnutí je velice nebezpečné. V úvodní fázi se tato látka nacházela v koncentrované formě rozlitá v korytě potoka a na silnici, takže jsme si museli chránit dýchací cesty,“ zdůrazňuje Luděk Sisr a dodává, že při následném odstraňování zeminy již nedocházelo k tak intenzivnímu výparu nebezpečné látky. „Následně proběhlo vzorkování, v rámci kterého jsme ověřovali, jestli bylo odtěžení dostatečné. V místech, kde ještě byla naměřená koncentrace, muselo pokračovat odtěžování.
Rozlitá toxická látka na silnici nepředstavuje nic mimořádně nebezpečného. Otázkou je, zda a za jakých podmínek ji zasypat sorbentem, protože hrozí nebezpečí vdechnutí toxického prachu. Pak může nastat velmi nebezpečná situace pro pracovníky i okolí.
Likvidace pod velkým tlakem
Kromě sanace nebezpečné látky se ukázalo být velkým problémem místo havárie, která se stala na frekventované silnici Dobruška – Nové Město nad Metují. Silnice byla od nehody zcela uzavřena. V těchto místech bývá poměrně hustý dopravní provoz, takže objížďky byly velice komplikované.
„Díky tomu jsme museli pracovat pod obrovským tlakem policie a provozovatelů dopravy. Vnímali jsme, že je potřeba pracovat rychle, nicméně jsme museli dopravu na této silnici po dobu tří týdnů zcela zastavit. Po silnici se musela pohybovat technika a nákladní automobily, takže běžný provoz nebyl bohužel možný,“ je přesvědčen Luděk Sisr a dodává, že na místě se nacházela rovněž třicetikubíková sběrná cisterna, do níž byla přečerpávána kontaminovaná voda ze sanačního výkopu.
Fenolformaldehydová pryskyřice unikla z cisterny zahraničního dopravce, což představovalo určitou komplikaci z hlediska komunikace. Kromě jazykové bariéry situaci komplikovala skutečnost, že vedení dopravní firmy bylo vzdálené stovky kilometrů. Z tohoto důvodu neměli možnost dostavit se na místo havárie a vyřešit všechny potřebné náležitosti, včetně objednání likvidace havárie. Vzhledem k tomu, že bylo potřeba vše řešit velmi rychle, likvidaci havárie zajistilo město Dobruška.
Při volbě pomáhá detekce látky
Pracovníci zásahové jednotky DEKONTA se při vybavení ochrannými pomůckami a oděvem řídí příslušnou metodikou. Každý pracovník havarijní služby má povinnost mít s sebou ve vozidle minimální vybavení, jehož součástí jsou mimo jiné filtrační masky a základní lehký protichemický oděv, rukavice a obuv.
„Na základě průzkumu a detekce vyhodnotíme míru rizika a cesty vstupu nebezpečných látek do lidského organismu. Nebezpečná látka se může do lidského těla dostat spojivkami, povrchem kůže, dýchacími cestami, oděrkami nebo například trávícím traktem. Většina vstupů je pokryta dýchací technikou, ať už se jedná o celoobličejové filtrační nebo vzduchové masky zajišťující celkové pokrytí obličeje. Chránit je však nutné také zbytek povrchu těla,“ zdůrazňuje Michal Pína, velitel JPO DEKONTA, a dodává, že při volbě ochranných obleků pomáhá detekce látky. Pokud ale není možné látku identifikovat nebo přesně určit její koncentraci, používá se nejvyšší možná ochrana. „Prostředků, které jsou k dispozici, je velké množství. Máme vlastní zkušenosti z praxe, co všechno obleky vydrží, což nám pomáhá i při zkoušení novinek. Tyto nové obleky porovnáváme s obleky, které už máme vyzkoušené. Na rychlé zásahy používáme vyzkoušené ochranné obleky, o nichž víme, že jsou dostatečně odolné.“
Několik typů ochranných obleků
Při zásazích se používá několik typů celotělových obleků. Základ představuje oblek, který je ideální ochranou do prašného prostředí. Je vybaven jednoduchým zipem bez ochranného přelepení a podlepených švů. Vyšší úroveň představuje lehký protichemický ochranný oblek pro jedno použití, u kterého již existuje možnost přelepení zipu a švů, což je ochrana proti průniku částic dovnitř obleku. Rukávy jsou vybaveny poutky, které je možné přetáhnout přes palec, což brání vyhrnutí rukávů. Tento oblek se používá už například při čištění ropných nádrží.
K chemickým zásahům (pokud se jedná například o koncentrované kyseliny nebo louhy) je nutný ještě vyšší stupeň ochrany. V této souvislosti se používají robustnější celotělové obleky doplněné přelepením napojení mezi oblekem, obuví, rukavicemi a celoobličejovou maskou. Oblek má samozřejmě k dispozici krytí zipu a poutko na palec.
„Jednorázové obleky mají nespornou výhodu například z hlediska dekontaminace, kdy stačí provést suchou dekontaminaci prostým svlečením obleku. Tyto obleky jsou většinou skutečně pouze na jedno použití, takže rovněž odpadá riziko, že zavlečeme kontaminaci do vlastního skladu. Jsou vhodné pro zásahy, kdy nemáme čas něco zkoušet, takže volíme osvědčený ochranný oblek,“ vysvětluje Michal Pína a upozorňuje, že u obleků na více použití, které jsou několikanásobně dražší, musí po zásahu proběhnout mokrá dekontaminace pomocí vody nebo dekontaminačních roztoků společně s mechanickou dekontaminací ometením nečistot.
Izolace od vnějšího prostředí
Vrchol ochrany jednotlivce představuje celotělový přetlakový protichemický oblek s integrovanou neoddělitelnou obuví a rukavicemi. Materiál odolá koncentrovaným látkám, například působení chlóru, toluenu a dalším velice agresivním a nebezpečným chemikáliím, a především pracovníka zcela izoluje od vnějšího prostředí, což je zejména důležité v případě výskytu toxických plynů. Nevýhodou je velká fyzická náročnost práce v takovém obleku a omezení použití v závislosti na množství vzduchu v dýchacím přístroji.
Celoobličejové masky a kapuce
Důležitý stupeň ochrany představuje celoobličejová maska se dvěma filtry chránící dýchací cesty a zrak. Typy filtrů se vždy volí podle konkrétního prostředí, v němž zásah probíhá, a především podle druhu látky, se kterou se manipuluje. Pokud je maska správně nasazená, nemůže dojít k průchodu plynů do dýchacích cest přes lícnici masky. Pokud k průniku přeci jen dojde, znamená to, že byla nesprávně nasazená nebo byla zvolena nesprávná velikost. Maska neumožňuje používat brýle, řešením mohou být kontaktní čočky.
Další ochranný prostředek představuje kapuce s přívodem vzduchu z filtroventilační jednotky, kterou je možné používat i s brýlemi. Stejně jako celoobličejová maska se používá ve spojení s protichemickými obleky. Kapuce byla vyrobena z materiálu, který nevydává žádný zvuk, takže nebrání v dorozumívání mezi zasahujícími pracovníky. Je omyvatelná, což umožňuje její opakované používání.
Ochranná kapuce je vrapovou hadicí napojena na bateriovou filtroventilační jednotku, která je umístěna na zádech zasahujícího. Výhodu představuje umístění hadice za zády, takže při zásahu nepřekáží. Stejně tak jsou za zády filtry, které díky tomu nevadí ve výhledu. Systém umožňuje nastavení úrovně průchodu vzduchu podle potřeby.
Izolační dýchací přístroj
Nejvyšší ochranu dýchacích cest zajišťuje izolační dýchací přístroj. Jeho základ tvoří tlaková láhev se stlačeným vzduchem, která se plní kompresorem. Přístroj se dále skládá z nosiče a manometru, který ukazuje, kolik vzduchu je v láhvi. Maximální kapacita dosahuje 300 barů. Povolená ztráta je deset procent. Minimum, se kterým můžete jít do akce, je tedy 270 barů.
Před samotnou akcí musí vždy proběhnout laická kontrola dýchacího přístroje. Během ní například dochází k otevření ventilu láhve a sleduje se stav tlakoměru. Po zavření ventilu nesmí ručička tlakoměru klesat. Pokud za minutu neklesne více než o jeden dílek, je možné láhev použít. Dále se kontroluje těsnost masky a funkce varovného signálu, který upozorňuje na limitní množství vzduchu v lahvi.
Václav Podstawka
Foto: DEKONTA