Mobilní regálové systémy se používají všude tam, kde je potřeba ušetřit při skladování místo. Hlavní výhodu představuje maximální využití skladovací plochy snížením počtu uliček mezi regály. Mobilní regály nacházejí uplatnění nejen v knihovnách nebo třeba archivech, ale také ve skladech. Umožňují přesouvání regálových jednotek po kolejnicích, což zajišťuje přístup pouze k potřebné uličce v daném okamžiku.
Zákazník by měl na začátku vědět, co bude skladovat: jaké zboží, jaké budou jeho rozměry a hmotnost. Rovněž by měl mít jasné požadavky na kapacitu a vědět, čím bude provádět manipulaci. „Dále je potřeba znát pohyb materiálu ve skladu, četnost pohybu skladovaného zboží a podle toho volit optimální rozložení regálových systémů, vstupů, výstupů apod. Samozřejmě se tohle všechno lépe plánuje při realizaci nových skladů. Ve stávajících prostorách je instalace pojízdných regálů složitější, má svá omezení a komplikace, ale i tady se dá nalézt optimální řešení a přes počáteční investici výrazně ušetřit náklady spojené například s výstavbou nového skladu nebo pronájmem externích prostor,“ vysvětluje Jan Peřina, obchodní zástupce společnosti PROMAN.
Palety i dlouhá břemena
V archívech, knihovnách a muzeích se mobilní regály používají pro ukládání dokumentů, knih, záznamů a různých uměleckých děl. Stejně dobře je můžete použít v automobilovém průmyslu pro skladování různých součástek, náhradních dílů i pneumatik. Pro tyto účely se většinou volí pojízdné regály s ručním pohonem.
Ve skladech se používají regály poháněné elektrickými motory. Skladují se v nich nejen různé typy palet v paletových regálech, ale i dlouhá břemena ukládaná do regálů konzolových.
Jan Peřina uvádí, že nosnost mobilních regálů se liší v závislosti na konkrétním provedení. U regálů s ručním pohonem je to řádově v 10 000 kg na podvozek. I přesto je přesun regálů snadný a provádí se pomocí volantu s řetězovým převodem (převod v představci). U mobilních regálů s elektrickým pohonem může být délka podvozků až cca 50 m a nosnost celého podvozku do 700 tun.
„Základní komponenty mobilních regálů jsou stejné jako u regálů stacionárních: sloupy, police a nosníky. Celá konstrukce je přišroubována do podvozků. Podvozky jsou sestaveny z konstrukčních dílů z válcovaných profilů, jsou dimenzovány na reálné zatížení a umožňují posun regálů po kolejích,“ vysvětluje Jan Peřina a doplňuje, že kolejnice jsou vodící, hladké pojezdové a pro regály s ručním pohonem je lze umístit na stávající podlahu. Výškový rozdíl se následně vyrovná nášlapnými klíny a deskami.
U podlahy je důležitá nosnost
Při nově budovaných archívech a při instalaci těžkých podvozků s elektrickým pohonem se kolejnice připevní na hrubou podlahu nebo základové pásy, následně je dokončena finální vrstva a kolejnice jsou „zapuštěné“ do podlahy. Další komponenty pro provoz elektricky poháněných regálů představují kabely a kabelové rozvody, elektrické pohony, rozvaděče, řídící jednotky, dálkové ovládání a bezpečností prvky (světelné závory na každém podvozku), čelní světelné závory na vstupu mezi regály a zadní na výstupu.
Jan Peřina zdůrazňuje, že základním požadavkem na podlahu je její nosnost. Pokud se nejedná o novou výstavbu skladových prostor, kde je podlaha pod kolejnice správně dimenzovaná už od začátku projektu, bývá vhodné nechat provést sondy do podlahy, zjistit složení stávající podlahy a její únosnost. U realizací ve starších skladech totiž leckde neodpovídá technická dokumentace skutečnému složením podlah a ty pak nemají potřebnou nosnost pod kolejnicemi, případně podlaha nemá dostatečnou hloubku pro řezání drážek.
„V těchto případech je nutné vybudovat nové základové pásy a jako při realizaci nových staveb koleje nejprve ukotvit na hrubou podlahu, znivelovat a poté následně dokončit finální vrstvu podlahy,“ je přesvědčen Jan Peřina a vysvětluje, že podlaha v těchto prostorech musí být navíc ve výškové toleranci ± 20 mm na 100 m délky a nesmí být více než ± 10 mm v délce 20 m.
Bezpečnost na prvním místě
Jak by se měly mobilní regály obsluhovat, aby byla práce ve skladu bezpečná? Obecně platí, že regály může obsluhovat pouze pověřená a hlavně proškolená osoba. Jinak zůstávají v platnosti stejná pravidla, jako pro ukládání manipulačních jednotek do pevných regálů. To znamená nepoškozené palety, dodržování hmotnosti jednotlivých palet a nepřetěžování regálových buněk. Není přípustné, aby uložené palety měly přesah zboží směrem do uličky, neboť při sjetí podvozků k sobě hrozí vystrčení palet z regálu.
„Důležité je provádět pravidelné kontroly a údržbu regálů, podvozků včetně pohyblivých částí a bezpečnostních prvků. Dále je potřeba kontrolovat čistotu podlahy v hale, aby nedocházelo k přerušování optických bezpečnostních závor a zastavování podvozků při přesunu. Také je nutné pravidelně kontrolovat a čistit drážky ve vodících kolejích. Zaskladňuje se nejdříve od spodních pater a rovnoměrně na obě strany podvozku,“ doporučuje Jan Peřina a uvádí příklad realizace u zákazníka z oboru potravinářského průmyslu. „Řešili jsme policové regály do archivu a při prohlídce skladu hotových výrobků si zákazník postěžoval, že už je sklad malý, kapacita nedostatečná a na stavbu nového skladu nemá volné pozemky. Původně jen tak mezi slovy a napolovic v žertu navržená varianta instalace podvozků pod současné regály a doplnění skladu dalšími podvozky s novými regály se nakonec uskutečnila. Jednalo se o paletové regály pro EUR palety o hmotnosti 850 kg. Místo frézování drážek se tentokrát podlaha skladu i z důvodu nosnosti navyšovala. Dodali jsme podvozky pod již používané, do té doby pevné regály, a volný prostor byl doplněn podvozky a regály novými. Celková kapacita skladu se téměř zdvojnásobila a v současné době činí necelých 5000 paletových pozic. Nový sklad nebylo nutné stavět.“
Text a foto: PROMAN