Cisternová vozidla pro přepravu pohonných hmot jsou vybavena řadou bezpečnostních prvků, které můžeme rozdělit do dvou skupin.

Cisternová vozidla pro přepravu pohonných hmot jsou vybavena řadou bezpečnostních prvků, které můžeme rozdělit do dvou skupin.
V rámci přeprav nebezpečných věcí se v některých případech setkáváme se situací, kdy je potřeba řešit mimo jiné přepravu nebezpečných věcí a látek, které jsou z pohledu RID zařazené jako takzvané vysoce rizikové. S tím souvisí řada povinnosti.
Jednou ze tří možností pro přepravu nebezpečných látek je cisternová přeprava. Tato forma přepravy některých plynných, kapalných a sypkých nebezpečných látek však skýtá rizika a klade požadavky na cisternová vozidla i na samotné cisterny.
V případě havárie, během které dojde k úniku nebezpečných látek, je nutné tyto látky odborně zlikvidovat a také provést sanaci kontaminované zeminy a vod. S touto činností má dlouholeté zkušenosti společnost DEKONTA.
Prvním krokem k bezpečnému skladování nebezpečných látek je jejich identifikace mezi skladovaným zbožím. Je důležité si uvědomit, že i chemické látky, které nejsou označeny výstražnými symboly dle ADR mohou být nebezpečné z klasifikace jiného předpisu např. CLP, či některé z ČSN.
Surovinová základna i sortiment společnosti STACHEMA zahrnuje zejména třídy 2, 3, 5.1, 5.2, 6.1, 8, 9 což odpovídá i zaměření společnosti na výrobu stavební a užitkové chemie. Jedná se tedy o dominantně nebezpečné chemické látky a směsi.
Kusová přeprava nebezpečných věcí je jednoznačně považována za nejbezpečnější ze všech tří variant, kterými jsou kusová přeprava, přeprava ve volně loženém stavu a cisternová přeprava.
Přeprava nebezpečných věcí cisternovými vozidly je jednou ze tří forem přepravy, které lze v souladu s dohodou ADR využít. Tato přeprava podléhá nejpřísnějším předpisům.
Jedním z dlouholetých zákazníků firmy Schwarzmüller je společnost APB – Plzeň, která letos v březnu převzala dvě nová cisternová vozidla pro přepravu pohonných a dalších hmot.
Dopravní politika České republiky pro období 2021 – 2027 s výhledem do roku 2050 v dlouhodobé perspektivě předpokládá, že Česká republika a její jednotlivé regiony budou vybaveny moderní dopravní soustavou, která uspokojí požadavky přepravních potřeb jak v osobní, tak nákladní dopravě.