23. září 2026
Ministerstvo životního prostředí předložilo členským státům EU návrhy na snížení administrativní zátěže spojené s evropským nařízením o obalech PPWR. Na základě tohoto podkladu vznikla výzva Obalového institutu SYBA, která usiluje především o jasnější pravidla pro přepravní balení. Institut nyní vyzývá firmy a evropské asociace k podpoře české iniciativy. Pro prosazení změn potřebuje česká státní správa podporu průmyslu napříč Evropou. Český návrh shrnuje non-paper připravený MŽP a datovaný 13. září 2026. Podle ministerstva již dokument prostřednictvím Stálého zastoupení v Bruselu obdržely členské státy. MŽP současně požádalo o jeho rychlé předání evropským asociacím a partnerům se žádostí o podporu. „Státní správa předložila konkrétní návrhy. Teď potřebuje, aby se za ně postavily firmy a jejich asociace i v dalších evropských zemích. Pokud chceme pravidla změnit, musíme českou iniciativu podpořit hned. Každá firma může začít tím, že se připojí k výzvě a předá ji svým zahraničním partnerům,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA. Dva návrhy na snížení administrativy Český návrh obsahuje dvě hlavní opatření. První se týká nejmenších producentů obalů. MŽP navrhuje zavést hranici de minimis, pod níž by firmy v daném členském státě nemusely podléhat registraci a povinnostem rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), včetně povinnosti jmenovat oprávněného zástupce. Konkrétní výše hranice zůstává předmětem další diskuse. Návrh má především snížit náklady malých producentů při prodeji menších objemů do dalších zemí EU. Zároveň by se nevztahoval na požadavky na vlastnosti a shodu obalů. Český non-paper uvádí například malé regionální výrobce potravin a nápojů, kosmetické značky nebo výrobce hudebních nástrojů. U firem, které prodávají malé objemy do jiných členských států, mohou registrační a související náklady podle MŽP převýšit hodnotu prodaného zboží. Druhý návrh se týká vyjasnění definice obalu a výrobce či producenta, zejména u přepravních, skupinových a prodejních obalů. MŽP navrhuje změnu výkladových FAQ Evropské komise tak, aby pravidla jednoznačněji určovala odpovědnost v dodavatelském řetězci a nevytvářela zbytečnou administrativu. Problém ukazuje obyčejná paleta Právě druhé části se podrobněji věnuje výzva Obalového institutu SYBA. Představme si běžnou paletu se zbožím. Krabice jsou zajištěné páskami a ovinovací fólií. Dodavatel fólie zná vlastnosti svého materiálu, často ale neví, kolik vrstev zákazník použije, jak těžký výrobek bude balit nebo jaké budou podmínky přepravy. Bez těchto informací nemůže spolehlivě posoudit vlastnosti výsledného balení. Stejná ovinovací fólie může mít navíc v různých aplikacích jinou funkci. U palety nápojů se může významně podílet na stabilitě nákladu, zatímco jinde může sloužit především jako ochranná vrstva. Potřebné množství materiálu proto závisí na celém uspořádání balení, například na hmotnosti a rozmístění výrobků, použitých proložkách a páskách, způsobu skladování nebo možnostech balicí linky. To je důležité také pro požadavek na minimalizaci obalu. Samotný údaj o tloušťce fólie, pevnosti pásky nebo hmotnosti proložky neprokazuje, že je daný materiál v konkrétní sestavě použitý v nezbytném množství. Posoudit to lze až s ohledem na funkci jednotlivých prvků a jejich společné použití. Právě zde podle institutu vzniká riziko opakovaného předávání stejných informací. Pokud by měl každý dodavatel jednotlivého prvku samostatně prokazovat jeho minimalizaci ve výsledné sestavě, potřeboval by od balicího podniku údaje o výrobku, ostatních prvcích balení, technologii a logistice. Podnik by tak mohl opakovaně připravovat obdobné podklady pro několik dodavatelů, včetně obchodně citlivých informací. Podle institutu může současný výklad vést také k opakovanému vyžadování dokumentace a vyšším nákladům při změně dodavatele. „Dodavatel jednotlivých komponentů nemůže spolehlivě posoudit shodu celého přepravního balení, pokud nezná jeho konečnou podobu, balený výrobek ani způsob použití. Odpovědnost by proto měla být tam, kde skutečně vzniká výsledné balení, a to u subjektu, který rozhoduje o jeho konfiguraci a použití,“ říká Iva Werbynská. SYBA chce posuzovat zkompletované balení SYBA proto žádá, aby se přepravní obal posuzoval jako zkompletovaná obalová jednotka, nikoli jako soubor jednotlivých prázdných komponentů. U paletového balení může jít například o paletu, krabice, proložky, ochranné rohy, pásky a ovinovací fólii v jejich skutečném uspořádání. Odpovědnost za výslednou sestavu a EU prohlášení o shodě by měl podle návrhu institutu nést subjekt, který určuje její konfiguraci a má potřebné informace o baleném výrobku a způsobu jeho použití. Dodavatelé jednotlivých komponentů mají poskytovat ověřitelné informace o svých dodávkách, nemají však garantovat neznámé kombinace a způsoby použití. Dodavatelé přitom musí nadále poskytovat potřebné informace a dokumentaci ke svým dodávkám. Jejich povinnosti mají být jasně oddělené od hodnocení kombinace a použití jednotlivých prvků. Balicí podnik potřebuje spolehlivé podklady, na které může při posuzování výsledného balení navázat. Cílem není přenést veškerou administrativu na jednu stranu, ale odstranit její zbytečné opakování. Český non-paper přitom navrhuje stejný princip: přepravní obal má být interpretovaný jako sestavená obalová jednotka, nikoli jako jednotlivé prázdné komponenty. Součástí návrhu je také požadavek na standardizované podklady od dodavatelů, přiměřenou metodiku a možnost využít společné posouzení pro opakované, technicky shodné konfigurace s jasně vymezenými podmínkami použití. Změna, která může ovlivnit shodu, by se posuzovala znovu. Samotné opakování stejného balení by však nemělo vytvářet další totožnou dokumentaci. Zjednodušení nesmí znamenat jen přesun administrativy Podle institutu musí být výsledná úspora vidět v celém dodavatelském řetězci, včetně menších firem, které své výrobky balí. Samotné přiřazení odpovědnosti za výsledné balení ještě automaticky neznamená méně práce. Důležité bude také nastavení praktické metodiky a využití již dostupných údajů. „Zjednodušení musí snížit náklady v celém řetězci, včetně malých firem, které své výrobky balí. Pouhý přesun administrativy z dodavatele na zákazníka nestačí. Potřebujeme využívat již doložené údaje a omezit jejich zbytečné opakování,“ doplňuje Iva Werbynská. Cílem návrhu tedy není oslabit environmentální požadavky PPWR. SYBA usiluje o pravidla, která umožní požadavky nařízení prakticky splnit a současně skutečně ověřovat shodu výsledného balení. Výzva nepředstavuje změnu platných povinností ani pravidel pro určení výrobce. Jde o návrh na zpřesnění současného přístupu Evropské komise a případnou úpravu právního rámce. Požadavek na minimalizaci hmotnosti a objemu obalu podle čl. 10 odst. 1 PPWR se začne uplatňovat od 1. ledna 2030. Podle institutu je proto potřeba praktický způsob jeho prokazování vyjasnit s dostatečným předstihem. Firmy mohou podpořit českou iniciativu MŽP chce prosadit projednání úlevy pro nejmenší producenty v rámci tzv. environmentálního omnibusu. Český návrh zároveň rozlišuje dvě cesty: úleva v oblasti registrace a EPR vyžaduje změnu právního rámce, zatímco vyjasnění definic chce MŽP řešit revizí výkladových odpovědí Evropské komise. SYBA proto vyzývá výrobce, obchodníky, …
