Nebezpečný náklad
Spousta firem dnes kategorizuje svoje odpady jako nebezpečné. Ne vždy je to ale potřeba.

Často jsou tak odpady jako nebezpečné zařazeny historicky, často to firmy dělají z preventivních důvodů – aby měly jistotu, že nebudou sankcionovány ze strany státní správy. V článku jsou shrnuta pravidla, jak kategorizaci provádět, tak aby odpady, které nemusí být nebezpečné nebyly jako nebezpečné kategorizovány a vy jste přitom nemuseli „propadat panice“.

Tato slova jsem si vypůjčil od Douglase Adamse ze Stopařova průvodce galaxií. Nápis „Nepropadejte panice!“ na obálce nového přepracovaného vydání stopařova průvodce je hodnocen jako vůbec největší výhoda nového vydání. Ukázal se být velmi užitečným při cestování vesmírem. A stejně tak užitečný je i při úvahách o kategorizaci odpadů, tedy o rozhodování, jestli odpad, který vzniká, je nutné zařadit do kategorie nebezpečný nebo ostatní. Úvodem samozřejmě nechci situaci úplně zlehčovat. I v kontextu aktuální environmentální havárie na řece Bečvě je správná kategorizace odpadů velmi důležitou věcí. Nicméně je potřeba k ní přistupovat s rozumem a v rámci platné legislativy.

Likvidace se může prodražit
Kontejnery vyhrazené pro ukládání odpadu

Současná situace je taková, že spousta firem zařazuje jako nebezpečné odpady, které nebezpečné být nemusí. Důvodem bývá buďto historické zařazení nebo opatrnost ve vztahu k případným kontrolám ze strany České inspekce životního prostředí. Na druhý zmiňovaný jev jsem narážel právě citátem v nadpisu. Zařazení odpadu jako nebezpečného má za důsledek řadu legislativních povinností a dalších průvodních jevů. Zejména se jedná o omezení spektra zařízení, do kterých je možné odpad vůbec odevzdat a vyšší náklady na zpracování, povinnost hlásit transport odpadů přes on-line systém, roční hlášení o produkci a nakládání s odpady od limitu 100 kg vyprodukovaného odpadu, povinnosti označování míst shromažďování, v případě skládkování vyšší sazba poplatku za ukládání odpadu na skládky 6200 Kč/t a další. Pokud toto všechno uvážíme je „propadání panice“ při kategorizaci odpadů nakonec poměrně drahou a komplikace přinášející záležitostí. V Cyrklu se s nadbytečnou kategorizací odpadů jako nebezpečných setkáváme poměrně často při našich Cirkulárních odpadových skenech, kdy děláme komplexní finanční a environmentální optimalizaci nakládání s odpady ve firmách. Pěkným příkladem je zařazování obalů od nebezpečných látek. Zde bylo překategoriazcí HDPE kanystrů od hydroxidu sodného v jedné společnosti možné ušetřit 51 150 Kč za rok.

Kdy jde o nebezpečný odpad?

Kdy se tedy odpad vlastně stává nebezpečným? Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech to stanovuje v §6 odst. 1. Nebezpečným odpadem je buďto odpad, který vykazuje nějakou nebezpečnou vlastnost, odpad, který je v katalogu odpadů uveden jako nebezpečný nebo odpad, který je znečištěn některým z odpadů uvedených v katalogu odpadů jako nebezpečný. Připadá Vám to jako definice kruhem? Na první pohled by to tak mohlo vypadat, ale není tomu tak. Při zvažování první možnosti, tedy že odpad vykazuje nebezpečnou vlastnost, se postupuje následovně.

Pokud víme, jaké má odpad složení, například je to zmetkový výrobek, nespotřebovaná surovina nebo výstup z výrobního procesu s dobře definovanými vstupy, lze posoudit nebezpečné vlastnosti na základě bezpečnostních listů, etiket, technických listů buďto samotného výrobku nebo vstupních surovin, znalosti výrobního postupu nebo dokonce dokumentů o nejlepších dostupných technologiích pod které spadá výrobní proces. Na základě těchto informací je možné zjistit, jaké látky a v jakém množství se v odpadu nacházejí. Následně je potřeba vyhodnotit jejich nebezpečnost z hlediska nařízení 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP). V tomto nařízení mají nebezpečné látky přiřazeny svoje kategorie a věty nebezpečnosti. Dobrým nástrojem pro zařazení látek podle nařízení CLP je portál Evropské chemické agentury echa.europa.eu. Následně je potřeba se podívat do přílohy III rámcové směrnice 98/2008, kde jsou k větám a kategoriím nebezpečnosti přiřazeny nebezpečné vlastnosti s konkrétními hmotnostními limity. Zde je důležité poznamenat, že hmotnostní limity je nutné vždy posuzovat na původní stav odpadu, nikoli například vztažené k sušině. Výjimkami jsou v tomto případě nebezpečné vlastnosti HP9 Infekční, pro kterou jsou stanovena kritéria na národní úrovni vyhláškou č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a HP15 „schopný vykazovat při nakládání s ním některou z výše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl“, kde jsou kritéria na úrovni evropské a doplňující na národní úrovni, stanovená rovněž vyhláškou hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

Pokud je přesné složení neznámé, ale víme, jaké látky se v odpadu vyskytují, je možné provést analytické rozbory a postupovat podle výše uvedeného. Pokud se jedná o odpad, u kterého není definovatelné, jaké nebezpečné látky by mohl obsahovat, typicky to může být například struska z energetického využití směsného komunálního odpadu, je potřeba vyloučit nebezpečné vlastnosti na základě zkoušek. Zkoušky jsou přesně popsány v metodickém pokynu Evropské komise pro zařazování odpadů. Dokument je dostupný na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR v sekci odpady, nebezpečné odpady a lze je provést v akreditovaných laboratořích. Seznam laboratoří je dostupný na stránkách Českého institutu pro akreditaci cai.cz.

Kdo o tom rozhoduje?

V kontextu těchto úvah je důležité uvést, že kategorizace odpadu je vždy povinností a odpovědností původce odpadů. To znamená, že původce si může odpad zařadit sám. Často se při „propadání panice“ stává, že původce dojde k názoru, že kategorizovat odpad může pouze osoba autorizovaná k vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Následně si původce objedná posudek v hodnotě i přes 50 000 Kč, ve kterém jsou vyloučeny všechny nebezpečné vlastnosti a je vydáno zákonné osvědčení, o tom, že odpad nebezpečný není. Systém takhle ale nastavený není. Osvědčení je potřeba pouze v případech, kdy chceme prokázat, že odpad zařazený v katalogu odpadů jako nebezpečný nebo odpad, jím znečištěný přeci jen nebezpečný není. Pro zařazení odpadu na základě jeho nebezpečných vlastností ale nic takového potřeba není. Nepropadejte tedy panice a neplaťte zbytečně vydání osvědčení a vylučování všech nebezpečných vlastností u odpadů, u kterých to není zapotřebí. Samozřejmě pokud si nevíte rady s kategorizací, můžete si najmout autorizovanou osobu jako konzultanta.

Poslední otázka při zařazování nebezpečných odpadů na základě nebezpečných vlastností zní, kdy je to vůbec potřeba dělat. Odpověď je prostá. Vždy, když odpad má v katalogu odpadů takzvanou zrcadlovou položku. Co je zrcadlová položka se nejlépe ukazuje na konkrétním příkladu z katalogu. Může jí být například odpad katalogového čísla 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky a odpad katalogového čísla 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03. V těchto případech je vždy potřeba zdůvodnit, proč odpad není nebezpečným.

U zbývajících dvou podmínek nebezpečnosti, tedy podmínky, že odpad je zařazen pod katalogové číslo odpadu, které je v katalogu označené jako nebezpečné, nebo je takovým odpadem znečištěn, je postup snadný. Pokud zařadíte odpad pod tuto položku je zkrátka odpadem nebezpečným. Ze zkušenosti se předpokládá, že takový odpad je nebezpečný téměř vždy. Pokud byste ale měli přes to pochybnost je možné absolvovat již výše zmíněný postup vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Zde je třeba se prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností přihlásit do elektronického systému hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, kontaktovat autorizovanou osobu a s ní pak již dojednat konkrétní postup. Při kladném výsledku je Vám pak vydáno osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu se stanovením konkrétních podmínek, za kterých odpad nebezpečným není. Příklady odpadů, které jsou vždy nebezpečné mohou být třeba minerální hydraulické oleje.

Pokud Vám i po přečtení předchozího textu stejně není jasné, jak to tedy s kategorizací odpadů přesně je, rádi Vám zdarma pomůžeme v rámci Cyrkl odpadového rádce. V případě, že byste měli zájem o komplexnější analýzu odpadů ve Vaší společnosti, můžeme probrat možnosti odpadového skenu, kde se nám daří šetřit 15–45 % nákladů odpadového hospodářství.

Vojtěch Pilnáček, Cyrkl

Foto: Cyrkl

Další články v této rubrice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *