Manipulace a technika
Na kapacitu a obrátkovost skladů jsou v dnešní době kladeny čím dál tím vyšší nároky. Souvisí to mimo jiné s přechodem části distribuce zboží režimu e-shopů v souvislosti s nutnými opatřeními proti šíření Covid-19.

Odborníci ze společnosti Linde Material Handling Česká republika (Linde MH) jsou přesvědčeni, že layout skladu s úzkými uličkami maximalizuje kapacitu skladu. Při správném využívání VNA vozíků získávají skladové operace potřebnou rychlost a efektivitu manipulace. Trendem je vychystávání velkých množství zakázek pomocí VNA techniky, které je řízeno pomocí WMS, s automatickým naváděním k lokacím, kde je zboží uloženo. Vychystávání za pomoci systémových vozíků je jednoznačně efektivnější než manipulace retraky, zvláště při vychystávání z vyšších úrovní. VNA vozík také může pojíždět a současně zvedat kabinu s řidičem.

Vlastnosti VNA techniky mohou být navíc vylepšené instalací aktivních asistenčních systémů. Například se může jednat o „Linde System Control“ pomáhající řidiči přizpůsobit rychlost a optimalizovat jízdní vlastnosti v závislosti na výšce zdvihu, rozpoznání nákladu a hmotnosti nákladu.

Druhy manipulační techniky používané ve skladu s úzkými uličkami je možné vhodně kombinovat. Vysoké efektivity například můžete dosáhnout tím, že VNA technika se pohybuje pouze v uličkách mezi regály, kde je jednoznačně nejrychlejší a nejefektivnější. Nízkozdvižné nebo čelní vozíky přivážejí palety před uličky, případně je zboží přiváženo dopravníky.

Monitoring povrchu podlahy

Pro podlahy, které obecně nesplňují normy pro rovinatost a tím i provoz VNA vozíků, vyvinula společnost Linde MH systém Active Stability Control (ASC), který neustále monitoruje povrch podlahy pomocí mechanických a elektronických senzorů. Pokud je v uličce detekována nepravidelnost povrchu, kola vozíku ji ve zlomku sekundy vykompenzují a zabrání tak vychýlení vozíku a zdvihového sloupu do strany.

Regálový systém Linde s úzkými uličkami

Asistenční systém ASC umožňuje dosáhnout v uličce maximální rychlosti 14 km/h a výšky zdvihu až do 18 metrů nejen na dokonale hladkých podlahách dle standardů VDMA. Nerovnost až do deseti milimetrů mezi levou a pravou stopou pojezdu je kompenzována v rámci běžné bezpečnostní mezery mezi vozíkem a regálem. V praxi to znamená, že stačí kvalita podlahy dle nižších požadavků normy DIN 18202.

Linde Material Handling kromě konvenčních systémových vozíků nabízí i robotické VNA stroje, umožňující ukládání a vychystávání z různých výškových úrovní, s výškou zdvihu až dvanáct metrů.

Prosazovat se již začínají robotické vozíky, které ve srovnání s VNA technikou potřebují jen o málo větší rozměr uličky (cca o 10 cm). VNA technika je sice investičně náročnější, pokud se ale používá správným způsobem, zvyšuje se rychlost, efektivita i kapacita skladů.

Vzhůru k výškám

Sklady s úzkými uličkami jsou velmi často používané a manipulace v úzkých uličkách je dnes naprosto běžná. Jindřich Přívora, PR manažer společnosti Toyota Material Handling CZ, poukazuje na skutečnost, že VNA vozíků a vozíků pro sedícího řidiče se logicky na trhu prodává výrazně méně než ručně vedené techniky: „Klíčovým faktorem je lepší využití disponibilní plochy a výšky skladu. VNA vozíky, ať již se zdvihem nebo bez zdvihu kabiny, pracují v uličkách, které jsou mnohem užší než uličky pro retrak. Díky tomu je možné do skladu umístit více regálových sestav a lépe využít výšku skladu. Toto řešení je velmi výhodné například v mrazírnách nebo jiných skladech s řízenou teplotou.“

Úzké uličky ale šetří skladový prostor a VNA vozíky zvládnou efektivně manipulaci v ještě větších výškách než retraky. Toyota stále dostává požadavky na přestavby ve skladech z konvenčních regálů na regálový systém s úzkými uličkami. Předpokládá se, že ani v budoucnosti nebude vývoj jiný, jen mohou být zapojené nové prvky automatizace nebo bezpečnosti.

„Dokážeme vyhodnotit veškeré významné nákladové kategorie skladování, provést důkladnou simulaci budoucího provozu a usnadnit tak zákazníkům rozhodování, jaký typ skladu a jaký typ vozíků vybrat. Záměry zákazníka a naše návrhy dokážeme vizualizovat rychle a levně, doslova v minutách a přímo na místě během obchodního jednání,“ tvrdí Jindřich Přívora a dodává, že výrazně častěji jsou využívány vozíky bez navigace (cena, spolehlivost, zbytečný nadstandard vyžadující mnohé investice do výbavy a uspořádání skladu i do výbavy vozíku). Připouští však, že v budoucnu bude zřejmě navigace více využívána, protože firmy si stěžují na fluktuaci personálu a na jeho v průměru snižující se úroveň. Navigace může být výhodná právě v případě nováčků, nebo když dochází k častým změnám ve skladu (automatizace ale vyžaduje minimum změn a stabilitu podmínek). 

„Navzdory tomu, že VNA vozíky řídí v každé firmě ti nejspolehlivější a nejzkušenější operátoři, je smyslem navigace spíše než zvýšení rychlosti hlavně zvýšení přesnosti a snížení chybovosti při vybírání a zakládání,“ vysvětluje Jindřich Přívora.

Ideální jsou VNA vozíky

Pro manipulaci v úzkých uličkách Toyota nabízí VNA vozíky řady BT Vector VCE150A s nosností 1 500 kg (1000 kg ve výšce 10 m). Podle tvrzení odborníků z firmy Toyota jsou tyto stroje díky konstrukci se šesti koly (řešení Quadruplex na podpůrných ramenech) a vyšší stabilitě nejrychlejší ve svém segmentu, dokonce rychlejší než jiné vozíky s navigací. Mohou dříve a rychleji pojíždět se zdviženou kabinou (již od kraje uličky) a neztratí stabilitu ani v nejvyšších výškách.

„BT Vector jede rychlostí 7 km/hod až do výšky 8 m. U jiných vozíků se čtyřmi koly hrozí výkyv stožáru s kabinou již v nízkých výškách a kabinu často zvedají až tehdy, dojedou-li v uličce na správnou pozici nebo blízko k ní. Pokud má uživatel podlahu v horším stavu, tyto nevýhody se ještě zvýrazňují,“ je přesvědčen Jindřich Přívora a poukazuje na další klíčové vlastnosti a výhody VNA vozíků Toyota spočívající v rychlosti akcelerace a pojezdu v uličce a v rychlosti zdvihu kabiny, vybalancování bezpečné rychlosti v závislosti na výšce zdvihu (technologie BT Optipace). Důležitý je i poloměr otáčení (výrazně užší transferová ulička pro BT Vector VCE150A s kloubovým šasi) a díky tomu lepší využití disponibilního skladového prostoru (více palet v každé regálové řadě, čím větší a vyšší sklad tím více palet navíc).

„Nejčastěji se používá indukční vedení. Kolejnicové vedení znamená, že podlahovou úroveň regálů není možné využít pro skladování. Kolejnice brání v umístění palety, proto nemůžeme mluvit o praktickém řešení. Indukce je dnes již velmi běžná. Nevyužívání podlahové úrovně v regálovém systému jde proti výhodám VNA řešení, které je založeno na maximálním využití skladové plochy,“ zdůrazňuje Jindřich Přívora a vysvětluje, že indukční vedení dnes řídí vozík v uličce a optimálně ještě čtyři metry před uličkou ve všech instalacích. Zákazníci si v této věci nechají prakticky vždy poradit. Díky tomu převezme indukce řízení vozíku již při zajíždění do uličky, což je nejbezpečnější způsob. I v případě automatizace bude vozík v uličce řídit pravděpodobně indukce. Řízení například pomocí laseru zůstane mimo uličku.

Počítejte s bezpečnostní rezervou

Martin Koudelka, vedoucí marketingového oddělení ve firmě Jungheinrich (ČR), podotýká, že úzkými uličkami se většinou rozumí uličky menší než cca 3,5 metru. Manipulace v nich probíhá typicky s pomocí retraků (vozíků s výsuvným sloupem), které potřebují šířku uličky právě okolo 3,5 metru. Konkrétní šíře uličky je závislá například na hmotnosti břemene (a z toho vyplývajících požadavků na nosnost vozíku) nebo výšce regálového systému.

Úzká ulička by měla být užší než 3,5 metru.

„Například retrak s nosností 2,5 tuny potřebuje k vytočení s EUR paletou minimálně 2,85 metru, naproti tomu menšímu retraku s nosností 1,0 tuny stačí 2,6 metru. K těmto minimálním technickým hodnotám se pak připočítává bezpečnostní rezerva 25 centimetrů. Může zdát, že je to málo, ale ve velkém skladu s šířkou několika set metrů to může znamenat uličku navíc,“ vysvětluje Martin Koudelka a dodává, že zajímavou alternativou retraku, například pro sklady s menší obrátkou, jsou vysokozdvižné vozíky s pevnou plošinkou a ochranou stříškou.

Příkladem je moderní Junghenrich ERC 216zi s pevně zabudovanou Lithium-iontovou baterií. Vozík je určen k převozu na střední vzdálenosti a k zakládání do regálů až do výšky 6 metrů. S nosností 1,6 tuny mu k otočení stačí 2,6 metru, je snadný na ovládání a díky Li-ion baterii nevyžaduje žádnou údržbu. „Pokud bychom se posunuli ještě k užší uličce – okolo 1,5 metru (označované jako VNA – very narrow aisle), bavíme se již o systémovém skladu s třístrannými zakladači, jako jsou vozíky Jungheinrich řady EKX,“ tvrdí Martin Koudelka a závěrem upozorňuje, že při manipulaci v úzké uličce je zvýšen tlak na přesnost manipulace a tím pádem i na obsluhu. Je důležité, aby technika poskytovala obsluze veškerou možnou podporu z hlediska ergonomie a bezpečnosti. U retraků to může znamenat například předvolbu výšky zdvihů, perfektní výhled do všech stran, nebo náhradu ochranné mříže bezpečnostním sklem. U systémových vozíků je pak nutností využít buď indukční, nebo mechanické vedení, které zamezí kolizi s regálem. Pro zvýšení výkonu je pak vhodné vozíky doplnit skladovou navigací, která zastaví vozík v přesně určené pozici a navíc vybere vždy tu nejrychlejší trasu.

Ve spolupráci s uvedenými firmami připravil Václav Podstawka.

Foto: Jungheinrich, Linde a Toyota

Similar Posts