Doprava a spedice
V souvislosti s problematikou kanálu Dunaj-Odra-Labe jsme rovněž dali prostor některým osobnostem z logistické praxe. Oslovili jsme i odborníky z lodní dopravy, avšak odpovědí jsme se bohužel nedočkali.
Burkhard Jung, jednatel/CEO Universal Transport Praha 
Místo „tunelování” bude „kanálování

Samozřejmě by bylo fajn mít možnost plout po řekách všemi směry. Stejně tak by bylo fajn pěstovat na zahradě banány či ananasy. Oboje nebude. Nebo možná klimatické změny umožní dříve to druhé, než aby řeky začaly téci do kopce.  Jako dopravce těžkých a nadrozměrných nákladů řešíme jíž dvacet let problém, že se při rekonstrukci a výstavbě silnic narušily bývalé koridory pro těžkou dopravu, zároveň se zanedbanou údržbou zdevastovaly mosty a nyní jsme to dopracovali tak daleko, že na to, abychom mohli vozit stejné věci jako v osmdesátých letech, potřebujeme hloubit kanály. Čím víc detailů se dozvídáme o tomto projektu, tím víc je jasné, jak fatální dopad to bude mít na přírodu podél všech třech zmíněných řek a ve všech třech zainteresovaných státech. K tomu enormní finanční zátěž při výstavbě a následném provozu tohoto díla. 

Když se na to podívám očima logistika, který často využívá službu říční dopravy u obřích zásilek, které nelze na větší vzdáleností přepravovat jinak než po vodě, tak se mi nezdá ani ten ekonomický smysl. Co budeme po těch kanálech vozit? Ano, ty naše nadrozměrné zásilky. To ale bude tak jedno plavidlo za týden. Možná. Uhlí? Mrtvá komodita bez budoucnosti.  Kontejnery? Do říčního plavidla se jich vejde míň než na vlak a kontejnerová doprava je také o rychlosti. Zbývá obilí, hnojivo, krmivo. Na to doposud stačilo Labe a železnice. 

Jednou z podmínek kanálu Dunaj-Odra-Labe je potřebný jez na Labi nad Děčínem a pak snad ještě jeden nebo dva na území Německa, aby se dalo plout po Labi víc než pouhých sto dnů v roce, jak je tomu nyní. Plánuje se to desítky let – a nic. Ani na tuto drobnou stavbu, která navíc ekonomicky snad i vychází, není politická ani společenská shoda.  Shrnuto podtrženo, to plánované veledílo, pokud se v jeho přípravě bude pokračovat, bude zásadně měnit pouze český slovník: místo “tunelování” bude “kanálování”. 

Bronislav Převrátil, ředitel závodu Chart Ferox
Vidím jiné priority v investování

Nemám názor na tento projekt, protože mi chybí dostatek odborných informací. Osobně spatřuji jiné prioritní formy investic do dopravní infrastruktury České republiky. Pro naši firmu by tento projekt neměl zásadní přínos. Využíváme primárně spojení Děčín-Hamburk a tak by tomu bude i nadále.

Ing. Petr Kozel, předseda představenstva VCHD Cargo

Zeptejme se zákazníků, co potřebují!

Nejsem odborník na infrastrukturní stavby a ani ekolog, abych posoudil vliv stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe na životní prostředí. Takže mohu vyjádřit pouze svůj osobní názor.

  1. . Vodní doprava není pro „kusové“ zásilky, a proto se snad můžeme obrátit na 100 největších exportérů, importérů a „namodelovat“ lead time a přibližnou cenu a zeptat se jich: „Uvažujete o této cestě, Máte dnes objemy zboží do koncových míst na Dunaji či Odře a Labi? Vyhovuje Vám tento způsob dopravy? I když chápu, že dnešní čísla nemusí korelovat s budoucí potřebou, tak dnešní výsledek nás může ovlivnit v našem rozhodování.
  2. Pracuji v kamionové dopravě a vidím stálý tlak na zkracování času doručení. Nedokáži si představit, že za 1520 let se zákazníci spokojí s doručením za několik dní. Konkurence jiných ekologických způsobů přepravy jako železnice či kamiony používající elektřinu nebo vodík budou pravděpodobně pro dálkovou přepravu standardem a zabezpečí výrazně rychlejší doručení. Dalším rizikem je čas výstavby. Zkušenosti mi ukazují, že každou stavbu stát buduje dlouho a výrazně překračuje slíbené termíny. Zde bohužel bez úplného dokončení nebude žádná tržba, ale čekání. Nároky na výdaje ze státního rozpočtu mohou být velmi dlouhodobé.
  3. Podobný projekt je závislý nejen na našem rozhodnutí, ale především na dobudování infrastruktury na koncových místech. Kromě Labe a Hamburku nejsou na koncových místech kapacity.
  4. U podobných staveb bude vždy určité podezření z korupce. Přitom je vždy potřeba srovnávat s jinými potřebami dopravy nebo státu. A vždy platí, že nejlepší je štíhlý stát s minimálními výdaji.
  5. Velice často vidím v zahraničí kanály jako místo, kde se koncentruje turistika ve všech jejích podobách. Tady si opět položme jednoduchou otázku: „Pro koho je stavba primárně určena a kdo ji bude splácet?“

Podle mého názoru pro každé rozhodnutí musí být jasná strategie, posouzení ekonomických aspektů, a nakonec i vlivu na ekologii a okolní infrastrukturu. Zatím mi připadá, že stavba je pouze přáním určitých osobností. A to se mi zdá málo.

Radek Duda, Country Manager Air & Sea Logistics DACHSER Czech Republic
Sci-fi nebo dokonce nemístný žert?

Z pohledu českého dodavatele nebo odběratele (B2B nebo B2C), který dnes a denně čelí mnoha zpožděním či jiným problémům svých zásilek z důvodu nedokonalosti silniční infrastruktury, kapacitních problémů nebo zastaralosti železniční sítě, se musí projekt Dunaj-Odra-Labe nutně zdát jako sci-fi nebo dokonce nemístný žert. Je pravda, že současný říční systém v Česku neumožňuje garantovat firmám, které z důvodu povahy svého zboží tento druh přepravy potřebují, celoroční splavnost, ale nepředstavuje to hlavní proud ekonomiky s významným dopadem na celou naši společnost. Navíc je evidentní, že se kontinuálně odkláníme od těžkého průmyslu nebo transportu nerostných surovin, výrobců velkých technologický celků je také omezený počet, takže vidím velký otazník i pro využitelnost této investice za 30 nebo 50 let. Než stavět megalomanské projekty na zelené louce, je rozumnější stabilizovat vodní situaci na Labi, které moderní říční plavbě zdaleka nevyhovuje a díky suchým létům bude ještě hůře. Má-li stát chuť investovat, tak jsou zde kromě dálniční a železniční sítě široké možnosti k prohloubení digitalizace a automatizace v oboru a ve státní správě. Na to se po letošním Covid roce, který v hospodářství země zanechá hluboké rýhy, budou hledat finance velmi těžce. V neposlední řadě nenechávejme zde dalším generacím účet za tohle „dědictví”, které je evidentně šité velmi horkou jehlou na politickou zakázku. Navíc dopady ekologického charakteru nebyly společnosti dosud řádně vysvětleny.

Ostrava kanál nechce
Článek vyšel 11. listopadu 2020 na webu www.novinky.cz.

Zvěrstvo, fantasmagorie, ptákovina či úlitba Zemanovi. Takto ve středu označovali ostravští zastupitelé projekt české vlády na vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Nakonec jednomyslně schválili svůj nesouhlas se stavbou a v dopise vyzvali vládu, aby ukončila přípravy na tuto podle jejich slov megalomanskou stavbu. Dopis odejde v nejbližších dnech předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO).

„Chceme, aby se projekt nedostal do fáze realizace. Je to úlitba panu prezidentovi. Osobně si myslím, že vláda ani na tento projekt nesežene peníze. Nicméně i tak musíme být připraveni a už nyní žádáme vládu, aby to zastavila,“ uvedl například ostravský primátor Tomáš Macura (ANO).

Podle primátora se jedná o projekt zastaralý, nadbytečný, který svým pojetím patří do 19. století, a nikoliv do 21. století. Navíc by podle odborníků i podle města zlikvidoval ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy.

„Stavby ohrozí biotopy a ovlivní podzemní vody včetně zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou. Může ohrozit i budování nových staveb a narušit statiku těch stávajících,“ upozorňovali zastupitelé.

„Vynakládané finanční prostředky by měly směřovat do jiných oblastí našeho regionu a přípravy projektu na vybudování vodního kanálu by se měly zastavit. V době, kdy ekonomika v celé České republice v důsledku celosvětové pandemie nemoci Covid-19 krvácí, považujeme další vynakládání prostředků na megalomanský projekt za chybné rozhodnutí,“ shrnula náměstkyně a zastupitelé jí dali za pravdu.

Připravil: Václav Podstawka

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *