Balení
Námořní kontejnery jsou v současné době nejrozšířenější přepravní jednotkou v námořní, ale i v kontinentální dopravě. Důvodem je rozsáhlá infrastruktura, nízké dopravní náklady, efektivita logistiky, bezpečnost zboží a přepravy, dostupnost kontejnerů a možnost jejich přepravy různými dopravními prostředky. Námořní kontejner se tak může svým významem rovnat kancelářské sponce, která patří mezi nejdůležitější světové vynálezy.

Z konceptu námořního kontejneru vznikly další odvozené přepravní jednotky pro různá odvětví. Velmi rozšířené jsou přepravní kontejnery například na štěpku nebo uhlí. Využívají přednosti standardizované konstrukce, kterou lze uložit na různé dopravní prostředky s velmi rychlou možností nakládky a vykládky.

V tomto článku se zaměříme na „General Purpose” kontejnery – to znamená na kontejnery s pevnými stěnami, dveřmi a pevnou nebo plachtovou střechou určené pro běžné zboží. Díky stáří kontejnerů, provedeným opravám nebo vynechaným servisním kontrolám vykazují kontejnery velmi rozdílný technický stav, který se v poslední době stále zhoršuje.  Byť to na první pohled není patrné má technický stav kontejneru velký vliv na fixaci a bezpečnost přepravovaného nákladu a mnohdy i na přepravní kapacitu.

ISO standardy kontejnerů

Aby bylo možné kontejnery využívat v tak masivním měřítku, byly vytvořeny ISO standardy pro jejich konstrukci, testování, upevňovací prvky, rozměry, manipulaci, bezpečnost atd. Kontejnery musí být vybavené “technickým osvědčením”, které povoluje jejich přepravu na moři. Bezpečnostní štítek – CSC safety approval, je zobrazen na následujících obrázcích.

“CSC safety approval plate” s datem následné kontroly
“CSC safety approval plate” se značkou kontrolního programu ACEP

Kontrolní štítek “CSC safety approval” naleznete obvykle na levých dveřích. Pokud kontejner toto osvědčení nemá, nesmí být naložen.

Za technický stav kontejneru, za jeho přistavování na periodické a mimořádné prohlídky a opravy poškozených částí je odpovědný správce (vlastník) kontejneru. Ve vztahu k zákazníkovi je za kvalitu zodpovědný přepravce, resp. terminál, který kontejner poskytuje.

Pakliže odesilatel, resp. nakládací organizace (shipper) naloží do kontejneru zboží, akceptuje tím technický stav kontejneru a nemůže (nebo jen velmi obtížně) následně reklamovat poškození zboží v důsledku vad přepravní jednotky.

Odesilatel je zároveň odpovědný za nakládku a fixaci kontejneru ve všech případech, a to i pokud dopravu objednává zákazník.  

Informace o hlavních požadavcích na kvalitu kontejneru lze nalézt v Kodexu správné praxe pro nákladní přepravní jednotky (CTU Code of Practice). Kontrola kontejneru je popsána v kapitole 8.2. Container checks.

Klíčové prvky kontejneru

Klíčové prvky kontejneru, které by měly zajímat odesilatele zastoupeného pracovníky expedice a nakládky:

  • Přítomnost bezpečnostního štítku (CSC safety approval)
  • Dveře
    • Kontejner lze uzavřít, dveře nejsou deformované, lze je zaplombovat.
    • Těsnění
    • Funkce překladu dveřmi u Open Top kontejnerů
  • Vnější části kontejneru
    • Zbytky označení, například po nebezpečném zboží
    • Viditelné vady a poškození konstrukce
  • Vnitřní prostor kontejneru
    • Zápach, mokro, zbytky nákladu nebo fixačních prostředků
    • Přítomnost fixačních ok
    • Podlaha
      • Díry v podlaze
      • Nerovnosti na podlaze nebo špatně provedené opravy
      • Zbytky fixace – hřebíky, šrouby
    • Stěny a strop
      • Promáčkliny ovlivňující vnitřní rozměry kontejneru
      • Díry
      • Zakrytý ventilační otvor
      • Poškozená plachta, chybějící celní lanko u Open Top kontejnerů

Jak technický stav kontejnerů hodnotí odesílatelé a s jakými problémy potýkají? Technický stav kontejnerů je velmi důležitý, zejména u citlivého zboží jako jsou potravinářské suroviny. Tím, že je možné zkontrolovat kontejner až po jeho přistavení na nakládku, jsou expedienti pod tlakem a většinou technický stav detailně nezkoumají. Někteří exportéři mají zpracovaná pravidla pro kontrolu přepravní jednotky nebo alespoň pořizují fotodokumentaci pro pozdější potřebu. Fotodokumentaci je v tomto případě nutné uchovat alespoň do doby, než je zboží vyloženo a zaplaceno, to je například šest měsíců.

Co ovlivňuje technický stav?

Častými nedostatky jsou zápach, špína nebo díry, případně vady na podlaze. Kontejnery jsou také často promáčklé a špinavé od přepravy dřeva.

Zápach, kromě toho, že je nepříjemný, může ovlivnit kvalitu obalů spotřebního zboží. Zápach a výpary z chemických látek mohou být i zdravotně závadné a nebezpečné pro pracovníky provádějící nakládku.

Špína, prach nebo jiné částice, zbytky dřeva atp. snižují tření mezi přepravními obaly a podlahou. Nízké tření zvyšuje riziko posunutí nákladu při běžných přepravních podmínkách a zvyšuje nároky na fixační sílu.

Díry v podlaze, stropě a prorezlé stěny kontejneru jsou rizikové, neboť voda se může do kontejneru dostat při dešti, z tajícího sněhu, ale i vlivem bouře na moři. Komplikací je také vysoký obsah soli v mořské vodě. Díry v kontejneru usnadňují cestu i vzdušné vlhkosti. Ta dosahuje v oblasti rovníku vysokých hodnot a v kombinaci s vysokou koncentrací soli mohou být její účinky destruktivní nejen pro strojírenské a kovové výrobky, ale i pro chemické látky balené pro vnitřní skladovací podmínky.

Vady podlahy, nerovnosti a zbytky fixace na podlaze kontejneru omezují manipulaci s paletami a přepravními obaly při nakládce. Dlouhé palety nebo bedny nelze například zatlačit vysokozdvižným vozíkem.  Nebalené nebo nepaletizované zboží, jako jsou například bigbagy, buničina či svitky drátu se může při nakládce resp. vykládce poškodit nebo může dojít k přetržení pásek použitých pro svazkování.

Významným problémem jsou nerovnosti pro kulaté výrobky jako sudy a papírové role. Tyto produkty při přepravě, díky vibracím, rotují kolem své osy. Jakákoli nerovnost prodře papírovou roli, hřebík pak může prorazit sud s chemikálií. Vady podlahy snižují její nosnost. To se projeví při manipulaci palet vysokozdvižnými a nízkozdvižnými vozíky. Mnozí exportéři mají nepříjemnou zkušenost s propadnutím vozíku poškozenou podlahou kontejneru.

Chybějící a prorezlá oka představují z pohledu fixace zásadní nedostatek. Zrezlá oka mají výrazně sníženou pevnost a páskování, které je nejrozšířenějším způsobem fixace, nedosahuje kalkulované účinnosti. Pokud praskne oko při páskování, je nutné zvolit alternativní uvázání. To prodlužuje čas a má vliv na náklady a výkon expedice.

Promáčklé stěny nebo strop jsou mezi výše uvedenými nedostatky zdánlivě marginálními problémy. Vezmeme-li v úvahu maximální vytížení kontejneru, které je využívané například díky paletám 1150 x1150 mm, promáčklá stěna může znamenat nižší přepravní množství. Kromě toho musí expedienti zvolit jiný ložný plán, lichá paleta nebo prázdná paletová pozice může být zdrojem zdržení nakládky, nebo dokonce poškození zboží při přepravě. U volně ložených, nepaletizovaných, kartonů znamená promáčklá stěna nebo strop změnu v přepravovaném množství skoro vždy.

Z výše uvedených důvodů se vyplatí stav kontejnerů sledovat. Zpracováním metodiky a postupu v případě přistavení kontejneru, který nebude v potřebném technickém stavu, se odesílatelé vyhnou zdržení nakládky, snížení přepravní kapacity nebo nákladům spojeným s řešením reklamací. Zejména však předejdou neúměrně vysokému riziku poškození zboží. Riziku, které vzniklo na straně rejdaře, kterému odesílatel platí za pronájem vhodného a technicky způsobilého kontejneru.

David Marouš, cordstrap

Foto: Kombiverkehr

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *