Aktuality

Posledních deset let bylo pro logistický obor obdobím zavádění inovací tempem, které je dosud nejrychlejší v historii. „Využití sítí, informací o zásilkách i procesech, hledání stále efektivnějších postupů a tlak zákazníků na sdílení informací o průběhu jejich zakázek je ve srovnání v rokem 2010 na diametrálně odlišné kvalitativní i kvantitativní úrovni. Tento trend bude bezpochyby pokračovat a pravděpodobně se v příštích deseti letech bude nadále zrychlovat,“ říká Jan Kodada ze společnosti Gebrüder Weiss ČR.

Blockchain a transparentnost

Jan Kodada

Blockchain je s určitou mírou zjednodušení možné chápat jako distribuovanou informační databázi, která existuje na mnoha počítačích ve stejnou chvíli. S každou novou transakcí je přidán k předchozímu bloku informací další, nový blok opatřený časovou značkou a je bezprostředně sdílen se všemi ostatními počítači v síti. Tak postupně vzniká řetěz jednotlivých bloků, tedy „block-chain“. Tento systém je mimo jiné své výhody vysoce odolný vůči jakýmkoli manipulacím s daty, protože v síti počítačů je celá řada kopií dat. Pro konkrétní představu můžeme připomenout blockchainový software od IBM, který po dvouleté pilotáži před časem nasadila do běžného provozu ve vybraných lokacích společnost Walmart. Tento systém pomáhá prodejcům sledovat pohyb každé hlávky salátu nebo sáčku špenátu pro minimalizaci množství zkaženého nebo kontaminovaného zboží v jejich regálech. Jako test tohoto konceptu bylo použito sledování manga po každou sekundu jeho cesty od samotného stromu, na kterém vyrostlo, přes balení, sklad, distribuční centrum až do finálního místa prodeje, kde se setkává se zákazníkem. „Podobně přesné a komplexní informace o zásilkách, navíc sdílené všemi zúčastněnými články logistického řetězce, změní s nejvyšší pravděpodobností v příštích letech zásadním způsobem vnitřní procesy v logistice, ale také ve výrobě i na straně odběratelů,“ uvádí Jan Kodada.

Změna role člověka a využití rozšířené reality

Přesné informace o stavu, vlastnostech a lokalizaci zboží, automatizace v kompletaci jednotlivých zásilek a údaje o skladových kapacitách dostupné v reálném čase jsou nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují efektivitu celého fungování skladů logistických společností.

Digitalizované databáze dostupných informací o zboží, jeho vlastnostech nebo uložení jsou standardem již dnes. „Systémy řízení skladu, jako je například oWMS využívaný v současnosti společností GW, pak pomáhají s optimalizací toků zboží a identifikací správných rozhodnutí v rámci skladových operací a postupů.  V příštím desetiletí patrně dojde k dalšímu rozšíření automatizace v tomto procesu. Poměrně rychle budou šířeji využívány také robotické systémy pro kompletaci zásilek před výdejem ze skladu, stejně jako při zaskladnění přijatého zboží,“ předpokládá Jan Kodada.

Pokud se jedná o využití lidských zdrojů, jejich role se bude i nadále posunovat od relativně mechanických manuálních činností směrem k operátorskému a manažerskému způsobu práce.

„Již dnes vidíme například konkrétní a stále častější využití systémů pick-by-voice a pick-by-vision. Předpokládá se, že za dalších deset let se bude jednat o technologii běžně využívanou ve skladech,“ předpokládá Jan Kodada a dodává, že v reálném prostoru zaměstnanci uvidí informace o zboží ve svých brýlích s displejem nebo v datových kontaktních čočkách. Podle zobrazovaných barev poznají, který balík mají uchopit, či jim displej napoví, který předmět mají vydat. Tito pracovníci se zařadí do skupiny „skladníci 4.0“, která bude pracovat v rozšířené realitě. V dalším fázi potom i tyto činnosti budou nahrazovat automatizované systémy, kterých i dnes existuje a vzniká poměrně široká paleta.

„Člověk si ale i nadále ponechá rozhodující a kontrolní roli. Nejrůznější systémy, aplikace, algoritmy nebo automatizované analýzy a návrhy řešení zásadním způsobem zpřesní, zrychlí, zefektivní a usnadní práci operátorům i manažerům, nakonec ale bude vždy potřeba potvrzení nebo volby možnosti reálným člověkem. Jedině ten je i nadále, přes všechny progresivní možnosti, schopen vyhodnotit i nejjemnější aspekty jednotlivých rozhodnutí a plně chápat jejich kontext,“ říká Jan Kodada.

Internet věcí

Společným jmenovatelem další úrovně zpracování a využití informací v logistice souvisí s vlastnostmi a daty, která budou věci, tedy zboží a zásilky, schopné nést a sdílet je v navazujících systémech. Investice do oblasti propojení fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a dalších zařízení dlouhodobě meziročně rostou a logistický sektor v jejich využití vidí mimořádnou příležitost. Postupující integrace a kompatibilita komunikačních sítí, výkonné a snadno integrovatelné senzory a aktivní prvky informačních systémů spolu s dostupnými a strukturovatelnými cloudovými úložišti, která umožňují uložení a zpracování velkých objemů dat jsou v současnosti na úrovni, která v příští dekádě slibuje jeden z evolučních kroků logistického oboru.

„Inovativní technologie a systémy, ať už je to řízení skladů, sledování zboží a jeho vlastností nebo audiovizuální nástroje pro pracovníky skladu, se nemohou posunout do další fáze evoluce bez toho, aby do nich přitékaly potřebné informace o stavu, kapacitě, poloze jednotlivých komponentů, článků a objektů logistického procesu. Internet věcí je ale rychle se rozvíjejícím odvětvím, proto se domníváme, že se v příští dekádě stane stavebním kamenem kvalitativní změny logistických procesů,“ myslí si Jan Kodada.

Ještě větší využití velkých dat

Logistika je vedle pohybu zboží také tokem informací, data mají proto v logistickém odvětví nezastupitelnou roli. Objem dat dostupných ke zpracování se v posledních letech zvyšuje a existují stále sofistikovanější možnosti jejich analýzy. Tzv. big data pak pomáhají přehodnocovat a upravovat nastavené byznys modely a pracovní postupy, čímž zvyšují efektivitu.

„V současnosti pomáhá využití „velkých dat“ logistickým společnostem konkrétně při optimalizaci přepravních tras, správném využití kapacity, stanovení přesnějších předpovědí chování zákazníků nebo odhadu budoucí poptávky po našich službách. Překážku v jejich maximálním využití však v současnosti představuje vstupní kvalita dat.  Pokud jsou vstupní data v nesprávné podobě, nepomůže nám s tím žádný algoritmus. V okamžiku, kdy se tuto překážku podaří překonat, se big data zcela jistě uplatní v mnoha dalších ohledech,“ vysvětluje Jan Kodada.

Kdo neměří, nemůže se rozhodovat

Řada systémů, technologií a optimalizací pracovních postupů byla a je zaváděna do prakticky všech oblastí logistické činnosti, pro jejich další vývoj a směřování je však podstatné také přijímat strategická rozhodnutí na základě podložených údajů. Pouze s jejich využitím lze kvalifikovaně rozhodnout, které inovace přinášejí očekávaná zlepšení, nebo která je naopak potřeba nahradit jiným řešením.

„Firmy mají často potíže kvantifikovat a reálně změřit dopad konkrétních technologií na svůj byznys. Měřitelnost dopadu implementace technologií je přitom zásadní pro získání celkového přehledu, možnost optimalizace a zvyšování výkonu jakéhokoli systému. Společnosti, které dokáží reálně zhodnotit tyto dopady a rozhodnout se pro skutečně efektivní změny a inovace, si tak budou vytvářet řadu významných konkurenčních výhod,“ uzavírá Jan Kodada.

Zdroj: Gebrüder Weiss ČR

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *