Aktuality

Realitní poradenská společnost JLL upozorňuje na hrozby v oblasti globálních dodavatelských vztahů a navrhuje systémová řešení, která snižují rizika pro případ další krize nebo ohrožení možnosti výroby a distribuce zboží.

Současná pandemie vyzvedla důležitost budování větší odolnosti dodavatelských řetězců globálních společností, které hledají okamžitá řešení výpadků způsobená nemocí COVID-19. Zatímco konkrétní opatření ke snížení rizika se budou v různých společnostech lišit, naše doporučení poskytují návod, jak může byznys zlepšit odolnost dodavatelských řetězců a vybudovat robustnější systém, který bude zahrnovat tyto body:

1. Diverzifikace a regionalizace dodavatelů

Základním pravidlem je zabránit výrobě nebo zpracování dodávek od jednoho dodavatele nebo z jednoho místa. Nejedná se pouze o snížení závislosti na Číně nebo jakékoliv jiné zemi, ale také vyhodnocení všech zdrojů, kde hrozí riziko přerušení dodávek. Například přesun výroby z Číny do Jihovýchodní Asie, Indie nebo Mexika – často uváděný jako Čína + 1 nebo Čína + 2 – bude vyžadovat, aby společnosti přehodnotily své domácí distribuční sítě, které se musí také přizpůsobit. V některých případech může být regionální přístup vhodný pro zboží, které je dodáváno v rámci jednoho regionu. Takový přístup může být složitý v případě, že se výroba vysoce koncentruje v některých regionech, tak jak to je v případě elektrických komponentů v Jihovýchodní Asii.2.

2. Strategie diverzifikace „přístavu“

Přestože se zdá, že dovoz prostřednictvím jednoho přístavu může být efektivnější, může jakékoliv přerušení dopravy znamenat okamžité uzavření byznysu. Proto by společnosti měly zvažovat, jak se vyhnout závislosti na jednom přístavu v jakémkoliv globálním regionu.

3. Méně dodávek „na čas“ a více „pro případ“

Společnosti by si měly udržovat dodatečné sklady pro kritické zboží jako například suroviny, které jsou jedinečné nebo pochází z jednoho zdroje, popřípadě jejichž dodání trvá velmi dlouhou dobu nebo je vysoce variabilní. Vzhledem k současným nízkým úrokovým mírám je cena kapitálu nutného k vybudování dodatečných skladů také nízká. To je dobrá příležitost k výstavbě záložních skladů klíčových dílů, surovin nebo finálních výrobků v rámci alternativních distribučních míst, aby bylo možné, v případě nutnosti, zajistit kontinuitu dodávek pro zákazníky.

4. Multimodální možnosti dopravy

Společnosti by měly zvážit investice do řešení alternativní distribuce zboží, která se nachází v blízkosti přepravních center, železničních terminálů, dálnic nebo vodních cest, aby snížily riziko v případě omezení kamionové dopravy nebo předražených nákladů za přepravu.

5. Investice do automatizace

V předchozím období bylo, celosvětově, pro firmy velmi náročné získat kvalifikované zaměstnance. To způsobila velká poptávka po pracovní síle, zejména díky růstu v oblasti e-commerce. Rostoucí nezaměstnanost, která je způsobena pandemií, krátkodobě tento trend zastaví, přesto by firmy měly investovat do automatizace, aby snížily svou závislost na pracovní síle.

6. Přehodnocení sítí

Budování odolnosti dodavatelských řetězců zahrnuje řadu rozdílných kompromisů jako nástrojů, jak snížit dopady na náklady, efektivitu a služby pro zákazníky, aby se podařilo zajistit co nejefektivnější služby za co nejpříznivější náklady v případě výpadku dodavatelů.

Společnosti v současné době intenzivně zvažují strategie, které jim pomohou vytvořit odolnější systém dodávek, což se projeví ve změně globální poptávky a umístění průmyslových center a systému distribuce zboží.

Kromě dopadů pandemie by však firmy měly také brát v potaz dopady globální oteplování, které bude v budoucnu ještě mnohem významnějším faktorem ovlivňujícím celosvětový trh.

„Historie nám ukázala, že ekonomické krize a nejistota obvykle vedou k tomu, že realitní sektor zaujímá konzervativnější postoj ke svým investicím. Tentokrát je to však jiné –  trh totiž ovlivňují dopady COVID-19 a změny klimatu současně. V Česku tedy budou prosperovat ty společnosti, které mohou investovat do nové ekonomiky a považovat toto období za příležitost, nikoli za krizi. Jako odvětví si nemůžeme dovolit, aby situace ovlivnila to, že investice nebudou středobodem nové ekonomiky. Způsob, jakým se z COVID-19 zotavíme, ovlivní, zda budeme v novém nízkouhlíkovém světě schopni žít šťastně, udržitelně a obezřetně,“ uvedl James Fitzgerald, senior analytik v industriálním oddělení JLL.

Situace v České republice

Přehodnocení systému dodavatelských řetězců se nevyhne ani firmám v České republice.

Česká republika je zemí, jejíž ekonomika je silně orientovaná na zahraniční obchod. Hodnota vývozů z ČR v roce 2019 dosáhla 4,56 bilionu korun, což představovalo přes 80 % hrubého domácího produktu ČR. Klíčovou složkou pro fungování tuzemské ekonomiky je však také dovoz do země. A to nejen spotřebního zboží z Asie nebo ze Západu, které se u nás nevyrábí, ale především surovin, materiálů či součástek, které jsou zásadní pro tuzemskou výrobu a následně export našich výrobků.

Hodnota dovozů (ale i vývozů) se zvyšovala nepřetržitě od celosvětové hospodářské krize z let 2008/2009. Importy do ČR v roce 2019 přesáhly hranici 4 bilionů Kč, což odpovídá 75 % hrubého domácího produktu. Za uplynulých deset let se tak jejich hodnota téměř zdvojnásobila. Největší kategorií jsou přitom dovozy strojů a dopravních prostředků.

Dovozy strojů a dopravních prostředků do ČR se za posledních deset let rovněž více než zdvojnásobily. Největší podíl na tom měly dvě kategorie – dovoz elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů a dovoz silničních vozidel. Do obou těchto kategorií patří i díly a subdodávky pro tuzemskou průmyslovou výrobu, jež jde pak z velké části na export. 

Necelá polovina všech dovozů strojů a dopravních prostředků připadá na dvě země – Německo, jako našeho největšího průmyslového partnera, a Čínu, odkud přichází především levné přístroje, spotřebiče či telekomunikační zařízení. Další země se již na dovozu strojů a dopravních prostředků do ČR podílejí jen jednotkami procent.

Zásadní otázka tedy zní, jak se české firmy adaptují na nové podmínky mezinárodního obchodu a jak budou snižovat rizika vyplývající z otevřené ekonomiky a mezinárodní provázanosti našich výrobců.

„Fakt, že se společnosti začaly intenzivně zabývat odolností svých dodavatelských řetězců, ovlivní i poptávku po větších distribučních centrech, kde si tyto společnosti budou chtít tvořit větší rezervy. Výrobní společnosti budou inklinovat k přesunu výroby nejen blíže ke svému managementu, ale především blíže k cílovému zákazníkovi. Zkušenost s Covid-19 by však neměla ovlivnit jen chování dodavatelů, ale také spotřebitelů. Domnívám se, že poptávka začne více podporovat využití domácích zdrojů, a to ovlivní také spotřebitelské chování. Například již nebude automatické koupit si extrémně levný produkt dovezený z Asie, ale naopak upřednostníme lokální či regionální dodavatele. To je dle mého názoru jedna z nejvýznamnějších zkušeností, které bychom si z pandemie měli odnést,“ vysvětluje Jiří Horák, ředitel v oddělení kapitálových trhů JLL.

Zdroj: JLL

Další aktuality

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *